Český jazyk

11. Odchylky od větného schématu

ODCHYLKY OD VĚTNÉHO SCHÉMATU▫ vsuvky (parenteze): spojení nebo věty do schématu vložené, vysvětlují, doplňují nebo hodnotí obsah výpovědi, obracejí se na posluchače, oddělují se čárkami, pomlčkami nebo závorkami, po syntaktické stránce jsou bez určení....

9. Význam slova a jeho složky

• slovo = skupina hlásek (někdy jen jediná) tvořící ustálený celek a mající svůj ustálený význam; jednotka slovní zásoby (lexikální jednotka, lexém), v každém slově se spojuje stránka zvuková a významová ▫ pojmenovávají skutečnost...

8. Slovenština ve srovnání s češtinou, vývoj slovanských jazyků

– slovenština je národní jazyk Slováků, nejbližší češtině, vzájemný vliv (paralelní vývoj)– 18. stol. pokus o vytvoření spisovné slovenštiny Antonínem Bernolákem na základě západoslovenského nářečí, ale neuspěla– spisovnou slovenštinu vytváří ve 40. letech 19....

7. Zvuková stránka jazyka

ČESKÉ HLÁSKY– fonetika – zkoumá zvukovou stránku jazyka, tvoření a charakter výsledného zvuku– fonologie – zkoumá funkční platnost fónických jednotek v určitém jazyce, o významotvornosti hlásek (pere, bere)– ortoepie – stanoví pravidla spisovné výslovnosti...

6. Slovní druhy a principy jejich třídění

– 3 kritéria třídění:1) sémantické hledisko – věcný význam slovaa) slova plnovýznamová – význam věcný i gramatický (věcný získávají až ve spojení s jiným slovem; podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce, citoslovce)b) slova neplnovýznamová...

4. Souvětí

• souvětí = spojení dvou i více vět ve vyšší větný, významově gramatický celek, vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek (počet vět poznáme podle počtu přísudků ve větách dvojčlenných, nebo podle základů ve větách...

3. Větné členy a polovětné konstrukce

VĚTNÉ ČLENY1. holé: nezávisí na nich jiný větný člen, mohou být jednoslovné nebo víceslovné (složený slovesný tvar přísudkový – četl jsem, budu číst, byl bych četl, je čten; zvratné sloveso – smát se, zpívám...

2. Vývoj slovní zásoby

1) do 14. století– pronikání křesťanství na naše území (9. stol.) – latina (západoevropský mezinárodní kulturní jazyk té doby) a staroslověnština (1. slovanský spisovný jazyk, ovlivnila spisovnou češtinu, staroslověnské o. déle než 200 let,...