Český jazyk

ODCHYLKY OD VĚTNÉHO SCHÉMATU▫ vsuvky (parenteze): spojení nebo věty do schématu vložené, vysvětlují, doplňují nebo hodnotí obsah výpovědi, obracejí se na posluchače, oddělují se čárkami, pomlčkami nebo závorkami, po syntaktické stránce jsou bez určení....

– syntax (skladba) = nauka o stavbě věty a souvětí; zkoumá principy spojování slov ve věty a utváření větných celků– věta = základní jednotka jazykového projevu mající stránku významovou, mluvnickou, zvukovou a grafickou– větou...

• slovo = skupina hlásek (někdy jen jediná) tvořící ustálený celek a mající svůj ustálený význam; jednotka slovní zásoby (lexikální jednotka, lexém), v každém slově se spojuje stránka zvuková a významová ▫ pojmenovávají skutečnost...

– slovenština je národní jazyk Slováků, nejbližší češtině, vzájemný vliv (paralelní vývoj)– 18. stol. pokus o vytvoření spisovné slovenštiny Antonínem Bernolákem na základě západoslovenského nářečí, ale neuspěla– spisovnou slovenštinu vytváří ve 40. letech 19....

ČESKÉ HLÁSKY– fonetika – zkoumá zvukovou stránku jazyka, tvoření a charakter výsledného zvuku– fonologie – zkoumá funkční platnost fónických jednotek v určitém jazyce, o významotvornosti hlásek (pere, bere)– ortoepie – stanoví pravidla spisovné výslovnosti...

– 3 kritéria třídění:1) sémantické hledisko – věcný význam slovaa) slova plnovýznamová – význam věcný i gramatický (věcný získávají až ve spojení s jiným slovem; podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce, citoslovce)b) slova neplnovýznamová...

JAZYKOVĚDA A JEJÍ DISCIPLÍNY– jazykověda = lingvistika – věda o jazyce a jeho užívání • hláskosloví – nauka o hláskách, o zvukové stránce jazyka▫ fonetika – nauka o artikulaci (místu a způsobu tvoření hlásek),...

• souvětí = spojení dvou i více vět ve vyšší větný, významově gramatický celek, vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek (počet vět poznáme podle počtu přísudků ve větách dvojčlenných, nebo podle základů ve větách...

VĚTNÉ ČLENY1. holé: nezávisí na nich jiný větný člen, mohou být jednoslovné nebo víceslovné (složený slovesný tvar přísudkový – četl jsem, budu číst, byl bych četl, je čten; zvratné sloveso – smát se, zpívám...

1) do 14. století– pronikání křesťanství na naše území (9. stol.) – latina (západoevropský mezinárodní kulturní jazyk té doby) a staroslověnština (1. slovanský spisovný jazyk, ovlivnila spisovnou češtinu, staroslověnské o. déle než 200 let,...