Próza Hráči

Próza Hráči (1931) čerpá z mariášového prostředí. Hlavním hrdinou je Jindřich Kobosil, jehož základní životní náplní je mariáš. Přes něj se dokonce i ožení. Do děje jsou vloženy karetní historky. Například 21. kapitola se nazývá Cesta kolem světa v mariáši a pojednává o tom, jak čeští legionáři hráli mariáš z Kijeva přes Vladivostok, Japonsko, Kalifornii, New York, Francii, Brest až do Benešova, kde si spočítali hotovost a zjistili, že jsou „každý na svém“ (= země je kulatá).
Román Muži v ofsajdu (1932) zpodobňuje komiku fotbalových fanoušků.
Pro mládež napsal prózu Edudant a Francimor (1933), v níž spojuje pohádkové motivy s nástrahami všedního života.
Byl vynikajícím znalcem Židovských anekdot (1933), které vášnivě sbíral.
Žurnalistický slovník (1934) – uplatnil zde své žurnalistické zkušenosti a odhalil směšnost a nesmyslnost některých žurnalistických frází.
Hlavním hrdinou románu Michelup a motocykl (1935) je člověk posedlý touhou po levných nákupech, na nichž prodělá.
Poláčkovým životním dílem je románová tetralogie Okresní město (1936), Hrdinové táhnou do boje (1936), Podzemní město (1937), Vyprodáno (1939) – z rukopisného pátého dílu se našlo jen torzo. Autor v ní zobrazil Rychnov před a během první světové války.
Román pojednává o rodině pana Štědrého, židovského obchodníka, jehož manželka zemřela, ještě když byli jejich tři synové malí, o jeho druhé ženě a zejména o jeho třech synech – starších – Viktorovi a Kamilovi a mladším Jaroslavovi.
Charakteristika postav: paní Štědrá – obětavá manželka, která poslouchá svého manžela a nijak se neprojevuje, z románu je ale patrné, že by dovedla obchod vést lépe.
Pan Štědrý – nevzdělaný, hloupý, nafoukaný obchodník, který všechno ví, všechno zná, typický maloměšťák, který se do všeho plete, ale ničemu nerozumí. Chce být za každou cenu důležitý, je despotický, celou rodinu neustále poučuje a ponižuje. I když si to o sobě nemyslí, je špatným obchodníkem – používá zastaralé způsoby a je nepodnikavý.
Kamil je zjemnělý člověk, který si zakládá na módním oblečení a mluvě – používá cizí slova, kterým ani pořádně nerozumí. Neustále uráží okresní město za jeho „malost“, protože on jednou bude přece žít ve větších městech, kde je vše lepší. Je dobrým obchodníkem.
Viktor – pracovitý člověk, otcem odsuzovaný jako „špinavý dělník hrubých způsobů“ (protože si po jídle vytírá talíř kůrkou chleba a jí rychle jako člověk, který fyzicky pracuje, není mu proto dovoleno zasedat s rodinou k jednomu stolu). Je inteligentní a velice zručný.
Jaroslav – student práv, který býval jako malý často nemocný, macechou hýčkán, nadějí otce. Zprvu málomluvný a ostýchavý.