BLOUDĚNÍ

– BLOUDĚNÍ – historický román , tzv. Velká valdštejnská trilogie. Je to vyprávění o 30-leté válce, v jejím středu je příběh českého rebela, protestanta a emigranta Jiříka (=symbol hloubavosti a vzpurnosti) a španělské katoličky Andělky – ztělesňuje čistotu a lásku. Oba mladí prožívají několik let vzájemného vztahu, který je narušován útrapami. Jejich setkávání a bloudění dobou se odehrává na pozadí 13 let surovostí, hrůz a podlostí války. Bloudění se netýká jen vztahu, ale je také ve smyslu hledání cesty k Bohu
– REKVIEM – soubor tří povídek, tzv. Malá valdštejnská trilogie – epizody dokreslující osud Albrechta z Valdštejna – a to po jeho smrti. Např. poslední povídka Valdice vypráví o vyzvedávání Valdštejnových ostatků, aby jeho hlava a ruka mohly být převezeny do Švédska
– obě trilogie zdůrazňují rozdíl mezi vznešenými náboženskými cíli katolíků a reformistů a krutou skutečností doby
– SEDMIKRÁSKA – novela plná mystiky a tajemství, milostný příběh, oslava chudoby jako zdroje čistoty, prostoty a něžnosti, prolínání pozemského a nadpozemského
– TŘI DUKÁTY – soubory próz, osobité téma chudoby jako předpoklad Boží spásy
– TŘI TRONIČKY
– PANENKY – básnická sbírka, oslava dívčí smyslnosti

Jakub DEML (1878 – 1961)
– prozaik a básník, publicista a překladatel, jeho celé dílo je o hledání smyslu lidské existence uprostřed nepochopitelného moderního světa
– v jeho díle lze nalézt paralelu s moderními uměleckými směry, zejména expresionismem, surrealismem, existencialismem
– představitel křesťanského spiritualismu a existencionalismu
– předchůdce moderní české prózy četně bohaté asociativní obraznosti a civilního pojetí básní
– narozen v Tasově na Moravě, vystudoval gymnázium v Třebíči a bohoslovectví v Brně, stal se katolickým knězem pro konflikty s církevními nadřízenými byl vyloučen z duchovní správy a roku 1912 pensionován
– mezníkem v jeho životě bylo setkání s Otokarem Březinou, který ho vybídl, aby vstoupil do brněnského semináře
– MOJI PŘÁTELÉ – básně v próze, lyrické oslovování (apostrofy) květin – něžnost, pokora, objevování drobné krásy (květiny = symboly, jejich antropomorfizace – každá květina má svou povahu, bohatá fantazie, překvapivé asociace, autor předjímá snovost a podvědomí surrealistů)
– MIRIAM – básně v próze, převládá tón pokory – drama lásky k Bohu, motivy přírody se prolínají s vizemi mrtvé sestřičky. Obraznost, vynalézavost metafor, citová vroucnost
– TANEC SMRTI, HLAD SMRTI – povídky plné temné fantastičnosti, úzkosti z ohrožení, ze smrti.
– ZAPOMENUTÉ SVĚTLO – próza, v níž osamělý básník, zoufalý a opuštěný, bloudí spícím Tasovem a propadá pocitům marnosti, nicoty a beznaděje, naturalistický způsob zobrazování
– ŠLÉPĚJE – 26 svazků deníků (1917 – 1941), dokonale zachycují autorovy nálady, myšlenky, překvapivé kroky. Psáno ve formě slovesných koláží z poezie, prózy, recenzí knih, klepů, dopisů, aforismů, dojmů a deníkových záznamů vše je komentováno ironickými a sarkastickými glosami
– toto dílo také mapuje Demlův narůstající vulgární antisemitismus a útoky proti demokratickým projevům paradoxní je, že sami obyvatelé Tasova vyvolali po 2. sv. válce proces, v němž měl být spisovatel odsouzen za údajnou kolaboraci a roku 1948 byl Deml pro nedostatek důkazů osvobozen
– MÉ SVĚDECTVÍ O OTOKARU BŘEZINOVI – vzpomínková kniha, která způsobila všeobecné pobouření, a to především zveřejněním Březinových antisemitských názorů