William Styron

William Styron (1925 – ) (vysl. viljem stajrn)
americký prozaik; píše zejména romány a povídky; za války narukoval k námořnictvu
román Sophiina volba (1979): psychologický román; vypráví o začínajícím jižanském spisovateli Stingovi, který přichází do New Yorku. Zde se spřátelí s půvabnou Polkou Sophií a jejím milencem Nathanem. Je svědkem jejich bouřlivého vztahu poznamenaného určitými patologickými rysy, neboť Nathan je narkoman a schizofrenik. Stingo se pak postupně prostřednictvím Sophiiných monologů seznamuje s jejím životním osudem (dětství a mládí v Polsku, zatčení a věznění v koncentračním táboře Osvětim, kde se stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse). Klíčové místo zaujímá její „volba“, kdy opilý esesák ji donutí k rozhodnutí, jímž záchranou jednoho dítěte způsobí smrt druhého v plynové komoře (Sophie pro záchranu vybrala svého syna, protože byl starší a doufala, že snáze přežije. Na smrt tak šla její dcerka. Svého syna však stejně nikdy už nespatřila.). Sophie, která Osvětim přežila, trpí trvalým pocitem viny. Příběh Sophie a Nathana končí společnou sebevraždou.
Rozsáhlý román je kombinací různých literárních postupů – autobiografického, psychologického a historického románu, filozofického eseje a literatury faktu. V textu se prolínají tři časové roviny – současná, v níž vypravěč, zralý spisovatel Stingo, vzpomíná na své mládí, milostné a umělecké problémy, události po jeho příchodu do New Yorku a nejvzdálenější představují Sophiiny předválečné a válečné osudy.

John Updike (1932 – ) /vysl. džon apdajk/
americký prozaik a básník, studoval angličtinu a malířství; píše zejména romány a povídky
román Kentaur (1963): děj se odehrává ve třech dnech. Hlavní postavou je středoškolský učitel Caldwell. Ten pociťuje velkou odpovědnost za druhé, trpí představou, že není schopen zabezpečit svou rodinu. Je podivínem, který vzbuzuje posměch i úctu. Domnívá se, že má rakovinu a že zemře. Uvědomuje si, že nejdůležitější je pro něho život jeho patnáctiletého syna. Jejich vztah je naplněn láskou, ale současně i nepochopením. Příběh je uveden citátem a celý proložen antickým mýtem o nesmrtelném kentaurovi Cheirónovi, který byl zasažen otráveným šípem. Má velké bolesti z nezhojitelné rány. Zatoužil po smrti a prosil bohy, aby mu odňali nesmrtelnost a bolest výměnou za život Prométhea. Byl vyslyšen. Toto podobenství uvedlo dominantní scénu Caldwella ve třídě, kde mu při vyučování nějaký žák vstřelil do nohy kovový šíp.