Eduard Bass, vl. jm. E. Schmidt, (1888 – 1946)

Eduard Bass, vl. jm. E. Schmidt, (1888 – 1946)
český prozaik a novinář. Autor šansonů, kupletů a skečů; působil jako zpěvák, recitátor, konferenciér a později i ředitel v pražských kabaretech Červená sedma, Rokoko. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. V letech 1921 – 42 fejetonista, reportér (Potulky pražského reportéra, Holandský deníček, Divoký život Alexandra Staviského), soudničkář, divadelní kritik. Autor tzv. rozhlásků, od roku 1933 též šéfredaktor Lidových novin. Patří k předním humoristickým spisovatelům 20. stol.
román Cirkus Humberto ( 1941 ): Román vznikl za okupace a měl povzbuzovat české národní vědomí. Kronika zachycuje osudy několika cirkusových generací. Hlavní hrdinou je Vašek Karas, syn jihočeského zedníka, který prošel v cizině všemi stupni výcviku a díky pracovitosti, houževnatosti odvaze, schopnostem a ctižádostivosti se vypracoval až na ředitele světoznámého cirkusu ( také sňatek s dcerou ředitele Berwitze ). V díle vystupuje mnoho postav různých národností ( krotitel Gambier, ošetřovatel slonů Ind Arr – Šehir, kuchař Vosátko, akrobat Paolo Romeo, krajané Kerholec, Malina, Jan Bureš, aj. ). Úspěchy jsou dosaženy tvrdou prací a optimistickým přístupem k životu. Autor užívá jemný humor, lidové mluvy i cirkusového slangu ( dokonalá znalost faktografie).
próza pro děti Klapzubova jedenáctka: Příběh vypráví o fotbalovém mužstvu synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě poctivostí, soudržností a chytrostí.
novely Lidé z maringotek: Děj je umístěn do prostředí varietních umělců ( nejenom umělecký život, ale také milostný).
Červená sedma: pražský kabaretní soubor působící v letech 1910 – 1922. Hlavní autoři: J. Červený, F. Hvížďálek, E. Bass.

Psychologická próza

Jaroslav Havlíček (1896 – 1943)
český romanopisec a povídkář; otec Zbyňka Havlíčka. Významný představitel psychologické prózy. Autor řady povídek, novel, románů pesimistického zabarvení (Petrolejové lampy, Neviditelný), často se silným romantickým akcentem (Helimadoe). Romány Ta třetí, Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe byly zfilmovány, podle povídky Skleněný vrch natočen film Barbora Hlavsová.

psychologický román Neviditelný ( 1937 ): Do bohaté, ale degenerované továrnické rodiny Hajnů se přižení sobecký a vypočítavý inženýr – chemik Petr Švajcar, který je bezohledný kariérista ( vypravěč ). Sám popisuje svou cestu z chudoby k majetku. Jeho manželství se Soňou je narušováno dědičným halucinačním šílenstvím .Sonina strýce Cyrila, který prochází domovem v domnění, zeje neviděn, Cyril-terorizuje celé své okolí a Petr jej nenávidí, když se jeho plány v rodině hroutí. Ing. Švajcar se nakonec podílí i na smrti své manželky ( využívá jejich sebevražedných sklonů) Univerzálním dědicem majetku se nakonec stává jeho syn, u kterého se objevuje mentální postižení („Petr je jeho opatrovníkem ). Autor využívá prvky naturalismu, hororu a detektivních postupů ( etický záměr – bezcitnost a pokrytectví je nakonec potrestáno)
román Petrolejové lampy: Autor zachycuje prostředí typické rodiny z maloměsta, kde je jejich dcera provdána za muže, který o ni nejeví zájem. Sám žije výstředním životem a nakonec umírá na pohlavní chorobu. Hlavní hrdinka nenachází v manželství štěstí i přes své dobré povahové vlastnosti.
román Helimadoe : Příběh vypráví o pěti stárnoucích dcerách venkovského lékaře ( název je sestaven z počátečních písmen jmen ). V roli postavy vypravěče vystupuje pacient.