Josef Čapek

Josef Čapek (1887 – 1945)
Expresionistický a kubistický malíř, grafik a spisovatel. Narodil se v Hronově, dětství prožil v Malých Svatoňovicích, vystudoval tkalcovskou školu a pracoval jako dělník v tkalcovně, potom vystudoval ještě malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole, 1910 – 1911 podnikl studijní cestu do Paříže, ke se setkal s kubismem a studoval černošské umění, později působil v redakci Lidových novin. 1939 byl gestapem zatčen a vězněn v několika koncentračních táborech, kde také pravděpodobně při tyfové epidemii zemřel.
Kromě děl, která psal spolu se svým bratrem Karlem, napsal esejistickou prózu s existencionální tematikou Kulhavý poutník (1936). V této knize se autor zamýšlí nad smyslem života a smrti. Postava poutníka symbolizuje člověka s jeho přednostmi a vadami „…neboť každý z nás tak trochu napadá na jednu nohu.“ Poutník a autor spolu jdou světem a vedou polemické dialogy. Čapek zde rozvíjí myšlenku blízkou relativismu – každý jsme jiný, každý druhého jinak vidíme. Člověk je totiž tvořen tělem, duší a osobou – tu vytváří názory jiných lidí na nás. Časté jsou citáty z Máchy, Goetha a Shakespeara.
Z lásky k životu se vyznává ve své knize aforismů Psáno do mraků (1947).
Posmrtně vyšly jeho Básně z koncentračního tábora (1949)
Pro děti napsal Povídání o pejskovi a kočičce (1929).