František Palacký ( 1798 – 1876 )
– historik a politik, zakladatel novodobého českého dějepisectví
– liberál ( spolu s Havlíčkem )
– výhodně se oženil (dosáhl ekonomického zajištění) – pak se věnoval jen vědě
– velmi aktivně se věnoval vlastenecké činnosti a dostal titul „Otec národa“
– zabýval se politikou (austroslavismus = federalistická koncepce rakouského státu)
– založení Časopisu Společnosti vlasteneckého muzeum v Čechách
– založení Matice české ( vydávání českých knih )
historik:
– vydal soubor středověkých kronik Staří letopisové čeští
-Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě – 5 dílné
– německy od roku 1836, česky od roku 1848
– základní historické dílo do r. 1526
– vidí dějiny jako zápas mezi feudalismem (německým) a demokratismem (slovanským) – nevědecká teorie x stejně nevědecké teorii německých historiků o nadřazenosti Germánů nad méněcennými Slovany
– vyzdvihuje dobu husitskou
– inspirace pro další umělce: hudebního skladatele Bedřicha Smetanu, Aloise Jiráska, malíře Mikoláše Alše, sochaře Josefa V.Myslbeka
