František Gellner

František Gellner (1881 – 1914) – Brněnský básník, prozaik, malíř, karikaturista, redaktor brněnských Lidových novin.
* Napsal sbírky Po nás ať přijde potopa a Radosti života. Tyto sbírky se vyznačují šokující otevřeností, odporem proti maloměšťáctví, výsměchem, ironií a hovorovým jazy¬kem blízkým prozaickému sdělení.

Fráňa Šrámek (1877 – 1952) – Básník, prozaik, dramatik. Spo¬lupracoval s anarchistickým hnutím.
* Sbírka Života bído, přec tě mám rád obsahuje verše o lidské bídě a ponížení (například báseň Raport).
* Antimilitaristická sbírka Modrý a Rudý je psána písňovou formou. Název je odvozen podle modré barvy rakouské vojenské uniformy a rudé barvy anarchismu.
* V době první světové války vzniká sbírka Splav, která obsahuje opojení životem, přírodou a láskou, má antimi¬litaristický podtext.
* Stejného ladění je i impresionistický román Stříbrný vítr, který zachycuje proces dospívání mladého člověka, jeho citový vývoj a střetávání se světem dospělých.
Děj se odehrává v období před první světovou válkou a popisuje krušné mládí Jana Ratkina. Jeho otec ho vycho¬vával velmi přísně, proti tomu se ale malý Jeník vzepřel a přešel do výchovy matky. Stal se velmi zatrpklým a uzavřeným. Odjel do města studovat gymnázium. Autor líčí jeho smutné zážitky ze školy a z bitu, popisuje jeho lásky i nechtěný milostný zážitek, který na něj nega¬tivně zapůsobil. Kniha opouští hrdinu zklamaného láskou.
Další jeho impresionistická díla jsou dramata Léto a Mě¬síc nad řekou. Autorovi jde o zachycení určité atmosféry a citových smyslových prožitků.

Petr Bezruč (1867 – 1958)
Petr Bezruč se narodil v Opavě jako syn gymnazijního profeso¬ra, vystudoval gymnázium v Brně a filozofii z Praze, působil ja¬ko poštovní úředník v Brně.
Bezručovo dílo souvisí s literárními směry na přelomu stole¬tí. Autor je však mluvčím konkrétního proletariátu (utlačovaného slezského lidu). Ve svém rodném kraji viděl utrpení chudých a bezohlednost vykořisťovatelů, národní útlak.
Milostné zklamání a nemoc přispěly k tomu, že se odhodlal vyslovit všechno nastřádané poznání o bídě slezského lidu a všechen hněv.
Své básně uveřejňoval anonymně v časopise Čas, jako Slezské písně vyšly roku 1909. Básník potlačuje vlastní osobnost, zto¬tožňuje se s utlačovaným slezským lidem, vyjadřuje kolektivní hoře, utrpení a vzdor.
Roku 1930 vyšla teskná autobiografická báseň Stužkonoska modrá, která vyjadřuje elegii nad autorovým ztraceným mládím (stužkonoska = motýl).
Forma Bezručových básní: úsečnost, zkratkovitost, kontrasty, otázky, zvolání, výrazné přívlastky a metafory, nářeční výrazy.
Slezské písně
Vrcholem sbírky jsou některé sociální balady, jako například Maryčka Magdónová, Kantor Halfar, Bernard Žár, Žermanice. Na osudech jednotlivců zobrazil osud celého slezského národa.
Revoluční hrozbu pánům obsahují básně Oni a my a Ostrava, intimní básně Jen jedenkrát a Labutinka vyjadřují milostné zkla¬mání a osamocenost.