KONSTANTIN BIEBL
KONSTANTIN BIEBL (1898 – 1951) …jeho tvorba stála v bouřlivém vývoji meziválečné poezie skromně a nenápadně stranou. Narodil se ve Slavětíně u Loun, po boku Jiřího Wolkera prošel etapou proletářskou, pak poetismem a surrealismem. S Nezvalem dospěl po osvobození k osobitému typu básnické tvorby socialisticko-realistické. V jeho básních byla vždycky přítomna stopa smutku a melancholie – rovnou ze školních lavic poslán na frontu a naučili ho dřív střílet než se stačil zamilovat.
Proletářská poezie: sbírky Věrný hlas, Zlom a Zloděj z Bagdádu; básně charakterizuje okouzlení prostými věcmi každodenního života, příznačná je wolkerovská touha obejmout svět a ochránit jej před dalšími bolestmi, utrpením, ale i hněvu nad sociální nespravedlivostí, dělnický vzdor a odhodlání k revolučnímu boji.
Poetistická poezie: sbírky Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu – díla se vyznačují křehkou obrazností, nápaditou hrou básnických obrazů i smyslem pro přirozenou hudebnost české řeči; Nový Ikaros – vrcholné dílo Bieblovo 20.let, vyrovnává se s autorovým dosavadním životem a odráží atmosféru počátku hluboké spol. krize.
30.léta ve tvorbě: sbírka Zrcadlo noci – vydává po rozpuštění surrealistické skupiny, po podepsání manifestu sürrealismu
Závěrečné období tvorby: sbírka Bez obav – obsahuje básně vzniklé v rozmezí 10 let
