RAKOUSKO
RAKOUSKO
Arnold ZWEIG (1881 – 1968)
– chtěl napsat 8-dílný cyklus popisující zážitky 1. světové války
– „Velká válka bílých mužů“ – nakonec vznikl pouze 6-ti dílný cyklus románů :
„Spor o seržanta Gríšu“ – tragický motiv popravy ruského zajatce, podaří se mu uprchnou ze zajetí, ale je chycen s cizími doklady a prohlášen z vyzvědače, obraz válečné krutosti a absurdity„Mladá žena v roce 1914“ a „Výchova před Verdunem“
Stefan ZWEIG (1881 – 1942)
– jeho knihy jsou mementem před jakoukoliv podstatou násilí a před degradací lidství
– pro své smýšlení musel 1938 opustit Evropu
– „Strach“ „Amok“
– biografie Rollanda, Balzaca, Dostojevského, …
Robert MUSIL (1880 – 1942)
– „Zmatky chovance Törlesse“
– „Muž bez vlastností“ – románové torzo o rozpadu měšťanské společnosti v Kakánii
ANGLIE
James JOYCE (1882 – 1941)
– traumatický vztah k rodině, náboženství, rodnému Irsku, prototyp evropského člověka
– narozen v Dublinu
– na svém posledním díle pracoval jako slepý
– „Dubliňané“ – soubor povídek
– „Portrét umělce v jinošských letech“ – léta dospívání autobiografického hrdiny Štěpána, forma deníku, proud vědomí
– „Odysseus“ – odkaz na slavného Odyssea putování Blooma je paralelou mytologické pouti Odyssea z Tróje to co Odysseus prožíval 20 let, tak to Bloom zažívá ve svém vědomí a podvědomí během jednoho dne syrový záznam všedních životních úkonů postav a necenzurovaný tok jejich myšlenek originální je i formální podoba románu – 18 kapitol je tématicky vázáno k epizodám Homérovy Odyssey, jednotlivé kapitoly jsou výrazně odlišeny nejen místem a dobou děje, ale i zvláštními literárními styly (vyprávění, monolog, katechismus – zpověď, …), každá kapitola má symbolickou barvu, symbolickou část lidského těla mnohoznačnost, složitá symbolika, každé další čtení přináší nový úhel pohledu
– „Oplakávání Finnegera“ – experiment o vytvoření univerzálního souboru mýtů lidské kultury
Virginie WOOLFOVÁ (1882 – 1941)
– její próza vycházela z impresionistického malířství
– bohémka, holdovala alkoholu deprese sebevražda
– poválečná vlna tzv. nového románu
– proud vědomí, asociace, vnitřní monology postav
– „K majáku“ – netradiční prostředky, portrét ženy, jako nositelky harmonie, tráví prázdniny u moře, hledá smyslu života
– „Mezi akty“ – vztahy skupiny přátel, proud vědomí
– „Orlando“ – hlavní hrdina žije 4 století až do přítomnosti, v průběhu se mění z muže na emancipovanou ženu
– „Flush“ – o životě psa paní Browningové a životě básnířky Browningové