16. MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA – PROLET. POEZIE, POETISMUS, SURREALISMUS
16. MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA – PROLET. POEZIE, POETISMUS, SURREALISMUS
PROLETÁŘSKÁ POEZIE
Začátkem 20.let doznívají v české poezii ještě zážitky z válečných front, ale mnohem častěji a jasněji v ní zaznívají tóny radosti a optimismu, nadšení do boje za spravedlivější a lidštější svět. Společenské změny vyvolané např. Velkou říjnovou revolucí v Rusku podnítily zejména básnickou generaci ke kolektivnímu vystoupení po boku dělníků. V české poezii se vytváří nový proud tzv.proletářská poezie, která přibližuje básníky k proletářské třídě.
Básníky s proletáři spojuje zejména společná nenávist k válce a boj proti sociálnímu útisku a vykořisťování. Proletářští básníci usilovali o básnickou tvorbu, která by byla výsledkem stejného nazírání na svět, jaké měl dělník. Cílem byla i sdílnost a přístupnost formy, snaha pro srozumitelnost i pro dělníky. Proletářská poezie byla určena především k recitaci (např. na dělnických shromážděních a táborech lidu) snažila se přesvědčovat agitovat, k čemuž užívala řečnických výrazových prostředků.
Celým svým životem a tvorbou je s proletářskou poezií spojen Jiří Wolker. Jeho článek Proletářské umění otištěný v časopise Var má ráz manifestu celé skupiny. Pro S. K. Neumana, stejně jako pro některé mladší básníky vstupující do literatury (Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl) znamená proletářská poezie jen jednu z vývojových etap jejich tvorby.
Významnou událost sehrálo v tomto období Avantgardní sdružení Devětsil. Z počátku se kolem něho sdružovali především básníci proletářského proudu, později hlavně poetisté. Devětsil byl založen 1920, u jeho zrodu stáli: teoretik Karel Teige, básník Jaroslav Seifert a spisovatel Vladislav Vančura. Brzy přicházejí další básníci např. Vítěslav Nezval, Konstantin Biebl aj. Dočasně se s Devětsilem spojuje i Jiří Wolker. Významná byla i účast výtvarníků, malířů a architektů (Neuen, Štýrský, Šíma) a divadelníků (Honzl, E.F. Burian, Voskovec, Werich a Ježek aj.).
