Fráňa Šrámek (1877 – 1952
Fráňa Šrámek (1877 – 1952)
Šrámek představoval básnický typ založený citově. Častým prostředkem jeho stylu je písňovost.
• Života bído, přec tě mám rád – 1905 – sbírka lyrických básní – téma citové krize lyrického hrdiny, osudy vyděděnců, témata vojenská, nenávist k měšťáctví
Curiculum vitas
Ada, Minka, Marta
Naše svatební
• Modrý a rudý – 1906, 1922 – plně rozšířeno – antimilitaristická poezie, odpor k válce, podtitul Verše o vojácích
Píšou mi psaní
Raport – (=vojenské hlášení)
• Splav – 1916, 1922 – plně rozšířeno – sbírka zaznamenává citové a smyslové souznění s přírodou, oslava mládí, lásky, vyjádření radosti ze života – vliv vitalismu
• Rána a Růže – verše z období první republiky a okupace, odpor k fašismu
• Stříbrný vítr – 1910, 1920 – přepracováno – lyricky laděný studentský román, příběh citového dospívání studenta Ratkina
• Tělo
• Léto divadelní hry
• Měsíc nad řekou
Karel Toman (1877 – 1946)
Jeho poezie je hutná a sevřená, jambického rytmu, tíhne k pravidelnému, melodickému verši.
• Pohádky krve – básnická sbírka zčásti poznamenána symbolismem a dekadencí
• Torzo života – erotická, revoltující, tulácká lyrika
• Melancholická pouť
• Sluneční hodiny – odmítá askezi a moralismus
• Verše rodinné a jiné
• Měsíce – 12 básní jako cyklus roku, básně mají jednotný tvar – třináct veršů, strofické členění
• Hlas ticha
• Stoletý kalendář
