František Gellner
František Gellner (1881 – 1914)
Narodil se v Mladé Boleslavi, studoval v Příbrami báňskou akademii v Vídni techniku. Po jednoroční vojenské službě odjíždí studovat malířství do Mnichova a Paříže. Po návratu na stupuje do Lidových novin. Po vypuknutí války musí na frontu a a v září 1914 je prohlášen za nezvěstného.
Gellnerova poezie je přímá, pravdivá, bez symbolů, vychází z konkrétních zážitků, z hořkosti, vyvrženosti, odporu vůči oficiální společnosti, z deziluze.
• Po nás ať přijde potopa – 1901 – anarchistická revolta
To je teď celá moudrost moje – „… nic nezískat, nic neztratit“
Epilog
Ožeň se bratře, ožeň se bratře
Rum smutně pil pan ředitel
Od ráne dřepěl jsem vesele – „ …trochu se vraždilo, trochu se kradlo,
pereme, pereme špinavé prádlo“
Jsem člověk nemravný a zanedbaný
Píseň zhýralého jinocha
• Radosti života 1903
Bláznění vjelo do párů
Všichni mi lhali
Nastává mi, tuším, vážná jízda
