Petr Bezruč (1867–1958)
Petr Bezruč (1867–1958)– syntéza všech proudů poezie přelomu století – realistického, symbolistického, impresionistického i sociálního
Opava, syn slezského buditele Ant. Vaška
Dílo:
autor jediné básnické sbírky Slezské písně (první básně v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo); obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku (b. Zem pod horami), výzva k odboji; bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků; útisk uhlobaronů a jejich pomahačů: německá škola, polský kostel, odrodilci (Bernard Žár), krčmáři a lichváři
úvodní báseň Červený květ – obraz kaktusu s jediným rudým květem = symbol vzpoury, vlastního osudu (bez lásky), nebo obraz jediné sbírky
nový typ sociální balady: b. Maryčka Magdónova (citová účast básníka na krutém osudu – refrén), b. Kantor Halfar – autor svědkem krutého příběhu učitele, který vzdoroval odnárodňování, učil česky
básníkova autostylizace:
b. Já (věštec, mluvčí slezského lidu, lidový bard, šílený rebel), b. Ty a já, Horník, Ostrava (výraz vzdoru, nenávisti)
”přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!”
b. Škaredý zjev (vliv dekadence), Kdo na moje místo?, b. Jen jedenkrát (paralela: nešťastný osud země a osud básníkův)
intimní lyrika – b. Labutinka aj.
samostatná skladba (po odmlčení) Stužkonoska modrá – vzpomínky na mládí, kritika poměrů v 1. republice
