Michail Šolochov (1905–1984)

Michail Šolochov (1905–1984)
Rus,nositel Nobelovy ceny za mír
novela Osud člověka-odráží Velkou vlasteneckou válku.Hl.postava je Andrej Sokolov,který
ve válce upadl do německého zajetí,podařilo se mu však utéci.Rodina mu zemřela ve válce a Sokolov zůstal sám.Začal pracovat jako řidič na kolchoze.Potkával malého pouštěného chlapce.jednou na něj zavolal jménem (Váňa) a chlapec si myslel,že je jeho otec.Jeho pravý otec odešel na frontu dávno a Váňa si ho již nepamatoval a matka zahynula.Sokolov si ho tedy vzal za syna.Avšak způsobil na kolchoze nehodu a musel odejít.Celý příběh vypráví spisovateli při čekání na přívoz.
4dílný román Tichý Don (1928 40): zachytil tragické osudy konzervativního kozáka Grigorije Melechova na pozadí občanské války, která se v Rusku rozpoutala po VŘSR.

Alexandr Fadějev (1901 – 1956)
– zobrazil v románu Mladá garda hrdinství komsomolců, kteří v organizaci Mladá garda v Krasnodonu (Ukrajina) organizovali sabotáže, rozšiřovali letáky, shromažďovali zbraně apod. Nedlouho před příchodem Rudé armády byli zradou odhaleni a většina z nich zahynula. Román vychází ze skutečné události.

Boris Polevoj (1908 – 1981)
– ve svém románu Příběh opravdového člověka na postavě letce – stíhače Alexeje Meresjeva zobrazil velké hrdinství člověka. Také tento příběh vychází z osudu skutečné postavy letce Meresjeva. Alexej byl sestřelen nad nepřátelským územím. Byl raněn do obou noh. 18 dní se plazil lesem, až se dostal ke svým. V nemocnici mu museli amputovat části obou noh. Alexej se pak naučil chodit i tančit na protézách a posléze se vrátil opět k letectvu. Alexej byl hrdina, ale tím opravdovým člověkem byl také komisař Vorobjov, který v nemocnici, ač sám velmi těžce raněn, povzbuzoval Alexeje k životu.
Anna Seghersová (1900 – 1983)
za války žila v exilu, po válce v Mexiku, pak v bývalé NDR
román Sedmý kříž (1942): Z koncentračního tábora uprchne sedm vězňů, šest vězňů je brzy dopadeno a pověšeno pro výstrahu na platany upravené jako kříže. Nechytili jediného vězně, jeden kříž tedy zůstal na apelplace prázdný a stal se pro vězně symbolem odhodlání k odporu proti fašismu a solidarity lidí.
román Tranzit: vypráví o německých emigrantech ve Francii

Norman Mailer (1923 – )
americký prozaik a publicista; za války sloužil dva roky v jihovýchodní Asii
román Nazí a mrtví (1948): dodnes nejlepší americký román s tematikou 2. svět. války. Děj se odehrává na fiktivním ostrově v Tichomoří, kolektivním hrdinou je průzkumná četa, bojující proti Japoncům. Základní dějová linie, kterou tvoří pochod čety napříč ostrovem, válečné útrapy vojáků a jejich boj o přežití, je přerušována retrospektivními vstupy věnovanými minulosti postav. Autor ve svém díle vyjádřil krutost, nesmyslnost a absurditu války. V mezní situaci se obnažují i konflikty způsobené důvody rasovými a národnostními.

Joseph Heller (1923 – )
americký prozaik a dramatik; 2. svět. války se účastnil jako pilot amerického válečného letectva
román Hlava XXII (1961): protiválečný satirický román; děj se odehrává na konci 2. světové války ve Středozemním moři. Hlavní hrdina, kapitán válečného letectva Yossarian /vysl. joserjen/, se marně snaží dostat z válečné mašinerie, neustálých startů v bombardovacím letadle, a tím pocitu ohrožení vlastního života i života přátel. Bouří se proti nesmyslnostem vojenské byrokracie, jejichž ztělesněním je tzv. hlava XXII. Je to soubor absurdních nařízení a předpisů, které vedou např. ke stálému zvyšování povinného počtu letů i ke zbytečným ztrátám životů. Yossarian se vyhýbá vojenským povinnostem, jak se dá, až konečně volí útěk od své jednotky a uzavírá při osamělém bloudění válkou zničeným Římem „separátní mír“, který je mu východiskem z absurdní válečné situace. Román je plný situační komiky, ironie, satiry, nonsensů a černého humoru, je někdy srovnáván s Haškovými Osudy dobrého vojáka Švejka.