František Gellner (1881–1914)

František Gellner (1881–1914)
padl v prvním roce války; kreslíř, karikaturista a ilustrátor, žurnalistický satirik, básník a prozaik; bohémský způsob života (anarchistická revolta)

– sbírky Po nás ať přijde potopa! a Radosti života – doklad antiliterárního stylu:

 využití dobových forem lidové zábavy (kuplety, šansony)
 pravidelný verš, forma popěvku, písně (refrény)
 blízkost k hovorovému, prozaickému sdělení
 neobrazné vyjadřování, převážně přímé pojmenování (= odlišnost od symbolistů)
 obraz velkoměsta (kavárny, noční podniky, hospody)  odpor k měšťáckému světu, falešné morálce a pokrytectví
 zdánlivě cynický výsměch, ironie, pamfletický útok (zastírá touhu po silném citu a bolest, hořkost, zklamání, rezignaci)

Fráňa Šrámek (1877–1952)
básník, prozaik a dramatik
 Sobotka, gymnázium v Písku a Roudnici, vojenská služba v Českých Budějovicích  odraz v tvorbě; vězněn za antimilitaristické postoje; v 1. světové válce na frontě v Itálii, Haliči a Rumunsku; hluboký vztah k rodnému kraji

Dílo:
a) poezie
sbírka Života bído, přec tě mám rád – básníkův vztah k životu, provokující buřičství, výsměch (vědomí neuskutečnitelnosti životních ideálů, nutnost přizpůsobit se)
– b. Curriculum vitae, b. Píšou mi psaní – rebelantská píseň, humor a ironie:

sbírka Modrý a rudý – anarchistický útok na společnost, na rakouský militarismus;
b. Raport – forma vojenského hlášení; paralela: umírající voják a umírající kůň  protiválečný protest

V obou sbírkách: osobitý, prostý jazyk, veršová písňová forma

sbírka Splav – milostná lyrika (poezie mládí a lásky), vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života, ale i odraz válečných hrůz; oslava domova a rodného kraje; lyrika zpěvná, prostá, citová, vliv vitalismu

sbírka Rány, růže – verše z doby konce 1. republiky a okupace – vlastenectví, odpor k fašismu

b) próza
– povídkový soubor Prvních jedenadvacet – námět ze života buřičů, ztroskotanců, společensky deklasových, ale citlivých lidí; kritika a ironie
– impresionistický román Stříbrný vítr – příběh dospívajícího studenta Jan Ratkina, střetnutí s pokryteckou měšťáckou společností a morálkou  jeho vzpoura proti ní (čistota, křehkost mládí × nepochopení a necitelnost dospělých);konflikt lze překonat jen díky hlasu ”stříbrného větru” = symbol věčného mládí a naděje;
rysy impresionismu: postavy bez pevných rysů, dvojznačné, tajemné; uvolněná dějová stavba – řazení detailů a epizod, zachycení dojmů, smyslového vnímání; postižení citové atmosféry, odstínů nálady; lyrizace prózy; snovost a neurčitost

vitalistický román Tělo – chvála plného života (× válka, která ničí štěstí lidí); ženský protest proti válce
povídky Žasnoucí voják – o tragédiích vojáků, nesmyslnosti války

c) drama, zvl. impresionistické
Léto – lyrická oslava mládí a lásky (Jeník Skalník a Stázka) v kontrastu s měšťáckým světem, koketérií a nudou intelektuálů; lyrická atmosféra horkého letního večera

Měsíc nad řekou – pocit rezignace a stesku stárnoucí generace; dějiště – malé město (zřejmě Písek) při sjezdu abiturientů; ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír × svět jejich synů a dcer (rozhovor Villyho a Slávky) – nadšení, okouzlení; zachycení nálady okamžiku, působivost základní scenérie (viz titul) na city člověka