Nozdrev je naopak šlechtic, …
Nozdrev je naopak šlechtic, podvodník a lump velkého formátu; Pskovský zase typ ruského medvěda:lakomec: duše prodává nejdráž, protože jsou prý kvalitní a bytelné…; jedině statkářka Nastasja Petrova zvaná Shánělka se díky své hlouposti, chudobě a nedůvěřivosti pořád vyptává, k čemu jsou ti mrtví dobří…; to statkář Plesnivec je úplný podivín: lakomý, nedůvěřivý, všichni jej okrádají a on hromadí majetek v podobě různého haraburdí, jeho statek se proměnil v jedno velké skladiště a smetiště… Čičikov může být se svou misí spokojen. Nakoupil obrovské množství mrtvých duší. Ve městě ještě musí potvrdit všechny smlouvy u notáře. Díky všeobecné zkorumpovanosti a strachu z autority by to neměl být žádný problém. Sám se stává hvězdou místní smetánky a honorace. Na gubernátorově plese chce dokonce završit svůj zdejší pobyt vrcholným číslem, a sice vlouděním se do gubernátorovy přízně prostřednictvím sňatku s jeho dcerou. Místo toho se však odehraje velký skandál, neboť Nozdrev v opilosti vyžvaní, že prodal Čičikovovi jména mrtvých, a když je zábava v nejlepším, objeví se na plese i Shánělka, aby se u gubernátora informovala na cenu mrtvých nevolníků, jestli jí ten pán z města náhodou neošidil… Události nabraly rychlý spád, Čičikovovy obchody sice nikdo nepochopil, ale všichni od něho pro jistotu dávají ruce pryč. On sám tajně opouští město. Zklamaný a utrápený, že jeho geniální plán na zbohatnutí opět nevyšel… Román vyvolal obrovský rozruch a skandál: neboť přesně pojmenoval všudypřítomné, samozřejmé a do očí bijící nedostatky ruské společnosti. Navíc zde chybí jakákoliv normální, pozitivní postava, pokus najít nějakého moderního statkáře zákonitě selhal, protože v Rusku takového prostě nebylo?
