Ota Pavel (1930 – 1973)

Ota Pavel (1930 – 1973)
prozaik a novinář, tvůrce moderní sportovní reportáže, autor povídek s židovskou tematikou
vl. jménem Ota Popper
jeho dílo je silně autobiografické; inspirací byl otec Leo, obchodní cestující, pábitel v hrabalovském slova smyslu, renesanční člověk, a příroda kolem Berounky, Buštěhrad a lesní zákoutí těchto krajů
Napsal dva povídkové soubory: Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby (později vyšlo v souboru Zlatí úhoři).
Povídková kniha Smrt krásných srnců je vzpomínková autobiografická próza, která vznikla na konci autorova života. V několika povídkách se vrací do šťastného dětství, které bylo krutě narušeno okupací. Poeticky, s jemným humorem líčí svůj obdiv k tatínkovi, který si v každé situaci věděl rady a nikdy neztrácel naději, s něhou vzpomíná na maminku. Z celé knihy je patrný autorův silný vztah k přírodě, rybaření, sportu a rodné zemi. Nezanedbatelnou postavou je i strejda Prošek, který vlastnil vlčáka Holana, člověk naprosto srostlý s přírodou, král pytláků. Tatínek byl vynikajícím obchodníkem, pracoval u švédské firmy Elektrolux – prodával vysavače a ledničky. Když přišla okupace, rodina se rázem stala nežádoucí, protože tatínek byl Žid. Přišli téměř o celý majetek. Starší bratři Hugo a Jiří museli odejít do koncentračních táborů, stejný osud později postihl i otce.
Z nejznámějších povídek:
Smrt krásných srnců – Před odchodem synů do koncentračního tábora se tatínek
rozhodl, že jim ještě musí opatřit pořádný kus masa. Odjel k strejdovi Proškovi nalovit ryby.
Ty však nebraly, a proto za pomoci vlčáka Holana ulovil obrovského srnce.
Kapři pro wehrmacht – Hned na počátku okupace sebrali tatínkovi buštěhradský
rybník. Než odjel do koncentračního tábora (o Vánocích), vylovil v noci všechny kapry.
Příští rok přijeli s velkou slávou vylovit rybník němečtí vojáci. Nikdo nedovedl vysvětlit, že
je prázdný.
Autor vypravuje živým, často hovorovým jazykem, využívá lidové slovesnosti, slova i věty
znějí poeticky.