KAREL PECKA (1928)

KAREL PECKA (1928)
román Motáky nezvěstnému (Toronto 1980, Brno 1990) s náměty z prostředí koncentračních táborů pro vězně v 50. letech. Pecka využívá osobní zkušenosti z jedenáctiletého vězení

Michal Viewegh 31.3.1962
rozvedený, má jedno dítě
Po dvou létech studií na VŠE přešel na FF UK, kde vystudoval obor český jazyk a pedagogika. V letech 89 – 93 působil jako učitel na ZŠ v Praze – Zbraslavi, od r. 93 do r. 95 byl redaktorem nakl. Český spisovatel. V současnosti je spisovatelem na „volné noze“. Je autorem knih Názory na vraždu (90), Báječná léta pod psa (92), Nápady laskavého čtenáře (93), Výchova dívek v Čechách (94), Účastníci zájezdu (96), Zapisovatelé otcovské lásky (98) a Povídky o manželství a sexu (99) Báječná léta s Klausem (02), Nové nápady laskavého čtenáře. Za svoji lit. činnost získal r. 93 cenu J. Ortena. Jeho velkým lit.vzorem byli v dětství Šimek a Grossman, v pubertě psal Viewehg poezii. Nyní bydlí v Praze v domě, který byl jeho rodině vrácen v restitucii, přestože by v budoucnu chtěl mít svůj vlastní dům někde u Sázavy, u níž vyrostl. Chodí do posilovny, rád lyžuje. Nemá auto ani mobilní telefon.
Dílo:
novela Názory na vraždu (1990): námět ze školského prostředí, situace ze života na malém městě
román Báječná léta pod psa (1992): autor zachycuje totalitní období u nás, atmosféru 60. let přes tzv. normalizaci až po pád komunismu.
Příběh začíná Kvidovým neobvyklým narozením – přišel na svět na jevišti Divadla Na Vinohradech. Vyrůstal pak v otylého, ale velmi zvídavého a inteligentního chlapce. Poklidný život změnil rok 1968. Kvidův otec, inženýr chemie, musel opustit své místo v Praze a odstěhoval se s rodinou do malého městečka Sázavy, kde přijal podřadnou práci ve zdejších sklárnách. Dokud se nezačal politicky angažovat, bydlel se svou rodinou (narodil se ještě syn Paco) dva roky na prosklené terase jedné vily. Pak začal studovat VUML a jeho kariéra rostla. Přestěhovali se do prostorného domu se zahradou, začal jezdit do zahraničí. Pak následoval po setkání s Pavlem Kohoutem opět pád a skončil jako podnikový vrátný. Zanevřel na svět, pobýval ve své dílně, dokonce si vyrobil rakev.
V té době studoval už Kvido na VŠ ekonomii a hluboce prožíval sexuální nezdary, ale i úspěchy s Jaruškou, kterou miloval od útlého dětství. Otcův psychický stav se horšil, nepomohl ani Kvidův sňatek s Jaruškou a narození jejich dcerušky. Zvrat přinesl až rok 1989. Otec začal pracovat u zahraničního obchodu, jeho sebevědomí se vrátilo. Novou ránou utržil pozitivními lustracemi. Stal se cenovým referentem.
Vedle otcova osudu sledujeme mnoho dalších epizod: matčiny dojemné snahy udržet rodinu „nad vodou“, chvíle s dědečkem Jiřím a babičkou Líbou, náruživou cestovatelkou, hašteření dědečka Josefa a babičky Věry, svérázný životní styl Paca (vyznavač volné přírody, tramp, …), vynucené zakoupení malého vlčáka (matka měla hrůzu ze psů) od stranického funkcionáře atd.
Zvláštní místo zaujímá Kvido svými komentáři k jednotlivým událostem (narození bratra, otcova angažovanost ve fotbalovém klubu, Kvidův odchod z VŠ a přijetí místa vrátného ve sklárnách…), prvními spisovatelskými pokusy a rozhovory s nakladatelem atd.
Doba se změnila a Kvido odevzdává do nakladatelství rukopis románu Báječná léta pod psa.