Pavel Kohout (1928)
Pavel Kohout (1928)
Narozen v Praze, filozofická fakulta, působil jako novinář a v 50. letech obhajoval budování socialismu. V roce 1968 se postavil na stranu reformistů za normalizace nesměl publikovat byl šikanován STB, podepsal Chartu 77. V roce 78 odjel do Rakouska, byl mu znemožněn návrat, tak tam zůstal
sbírka Čas lásky a boje – o radostném budování socialismu
kritik socialismu:
drama Zářijové noci – o povrchnosti politické práce v armádě
Taková láska – zinscenovaný soudní proces o sebevraždě studentky
hra August, August, august –hra z cirkusového prostředí
román Katyně – Zachycuje období 72-78, hlavní postava je mladá pohledná Lízinka, která se nedostala na gympl, tak jde se vyučit katyní na učiliště popravních věd, milostný trojúhelník, spolužák zabije druhého na výbornou, ještě ho mučil, ohodnocen učitelem, prásknul ho jeden spolužák, který nebil zrovna hezký a tak si svůj handicap nahrazoval tímto. Katině narážka na popravu polských důstojníků, ruskými vojáky na začátku 2. sv. války.
román Z deníku kontrarevolucionáře – konfrontace ruských vojáků v roce 1945 a 68
román Hodina tance a lásky – děj umístěn do terezínské pevnosti, konfrontace nacistické a stalinistické totality
hry Atest, Marast – absurdní aktovky, od V. Hala vypůjčena postava spisovatela Vaňka
román Kde je zakopán pes – autobiografická próza, forma deníkového zápisu, normalizace STB je sledován, týrán vystěhován z bytu, historické postavy třeba Václav Havel.
JAN TREFULKA (1929)
Předseda obce moravskoslezských spisovatelů, sudoval v Praze literární vědu a estetiku, pracoval jako traktorista, později v redakcích, od r. 1963 v Hostu do domu. Po zrušení časopisu manuálně pracoval.
Po listopadu 1989 se vrací do literatury.
Vstoupil do L r. 1962 novelou Pršelo jim štěstí o mládeži v době stalinismu.
Následovala prózy Třiatřicet stříbrných křepelek (1964, novela) – příběh manželské nevěry
detektivně laděné Nálezy pana Minuse (1966)
Po r. 1968 nesmí Trefulka publikovat, některá díla vyšla v samizdatu nebo v exilu:
román O bláznech jen dobré (1973, 1978) – líčí život dobromyslného podivína z jihomoravského města (maloměsta) – je jím Cyril Duša, který je důchodce. Zdá se mu, že je smrtelně nemocen a chce ještě před smrtí uskutečnit svobodný život. Opustí rodinu a najde si mladou ženu, nakonec se vrací zmoudřelý k ženě a synovi. Příběh je ironický a humorný, je oslavou lidí, kteří navzdory všemu usilují o prohloubení vlastní osobnosti.
Další práce:
Zločin pozdvižení (1976, 1979, 1978 Index, 1991) – potlačení lidové vzpoury v r. 1920 rosicko – oslavanská stávka II rok 1968
román Svedený a opuštěný (1983, 1988) – příběh katolického bohoslovce, vyloučeného po r. 1948 ze studií – paralela s lidmi po r. 1968, kteří byli vyloučeni ze strany a propuštěni ze zaměstnání.