Miroslav Holub

Miroslav Holub – Básník, esejista a překladatel. Narodil se v Plzni v úřednické rodině. Po maturitě na gymnáziu pracoval až do konce války jako dělník na dráze. Po válce vystudoval medicínu a jako vědecký pracovník v oboru imunologie pobýval v USA a Německu. Do literatury vstoupil jako příslušník generace Května. Časopisecky debutoval v časopise Ohnice, pak tiskl v časopise Květen. Psal reportáže a sloupky. Byl teoretikem tzv. poezie všedního dne. Na jeho verších je patrné, že je vědcem a lékařem. Projevuje se to ve výběru témat i v jazyce prostoupeném odbornými termíny. Chtěl sblížit poezii s vědou. Verš je věcný a střídmý, kompozice promyšlená. Kladl důraz na etické otázky.
Denní služba – Tato sbírka je autorovou prvotinou. Jedná se o tzv. poezie všedního dne. Ovlivněno Wolkra.
Achilles a želva – Sbírka básní.
Slabikář – Část sbírky tvoří dějinné portréty kaprál, který probodl Archiméda, Napoleona, Sokratese a Goetheho. Portréty jsou ironické a skeptické, patrné je navázání na galerii historických podobizen, jak se o ně pokusili Vrchlický ve sbírce Zlomky epopeje a Machar ve sbírce Svědomím věků.
Kam teče krev – Tato sbírka byla napsána k uměleckým fotografiím z prostředí nemocnice.
Syndrom mizející plíce – Sbírka básní.
syndrom – Souhrn příznaků charakterizujících určitou chorobu.
Oldřich Mikulášek – Významný brněnský básník, autor lyrické poezie. Originální tvůrce české poezie po roce 1945. Narodil se v Přerově v rodině železničáře. Vystřídal řadu zaměstnání. Od 30. let působil jako redaktor Lidových novin, Hostu do domu a v rozhlase. V roce 1967 utrpěl těžký úraz, který mu znesnadňoval pohyb. Od roku 1968 nepublikuje, do literatury se vrací až počátkem 80. let. S Kainarem má společné rodiště, železniční původ i charakter poezie. Poezie je sice základem jeho díla, ale psal také fejetony, reportáže a články pro děti. Je následovníkem Halase a Nerudy, z toho pramení hořkost a pesimismus jeho děl. Je básníkem tragickým, píše verše úzkostných pocitů. Existenci člověka vidí jako ustavičný boj s ohrožením, jako konflikt a drama. Hlavním nepřítelem je lidská lhostejnost a netečnost. Měl rád jižní Moravu. Je nadšen z moravského slunce a vinné révy. V jeho díle je patrná láska k Brnu, objevují se zde dělnická předměstí a Špilberk.
Tvorba ve 40. a 50. letech:
Pulsy – Tato sbírka básní je vyvrcholením autorovy první etapy tvorby. Reaguje zde na různé podoby lidské lhostejnosti, která je také jednou z příčin válek.
Horoucí zpěvy – Sbírka poplatná 50. létům. Nad linií tragiky převládá poezie oslavující život. Básník se sjednocuje s kolektivem a přírodou.
Krajem táhne prašivec – Básnická skladba výzva k intenzívnímu prožívání tohoto světa.
Tvorba v 60. letech:
Od konce 50. let vlivem nemoci přibývá v autorově poezii existenciální úzkost a pocit bezvýchodnosti.
Svlékání hadů – Sbírka básní.
Šokovaná růže – V této sbírce sdružuje milostnou i občanskou lyriku. Reaguje také na okupaci v roce 1968.
Tvorba v 80. letech:
Po okupaci autor nepublikuje a do literatury se vrací až na počátku 80. let.
Agogh – Tato sbírka je básníkovou reakcí na atmosféru sedmdesátých let. Za jeho života vyšla jen v zahraničí, u nás až po jeho smrti.