Nizozemská, Anglická a Španělská renesance:

NIZOZEMSKÁ RENESANCE
Hieronymus Bosch: malíř – autor děl Peklo a ráj, Rajská zahrada

ANGLICKÁ RENESANCE
Geoffrey Chaucer /1340 – 1400/: anglický básník, který se seznámil s díly D. Alighieriho, F. Petrarcy a G. Boccaccia
– dílo: veršované Povídky Canterburské (obraz soudobého anglického života; 14 příběhů putujících poutníků do
Canterbury – poutní místo)
William Shakespeare /1564 – 1616/: narozen ve Stradfordu nad Avonou, kde prožívá i konec života
– láska k divadlu = majitel kočovné ochotnické společnosti, kde i sám hrál a hry psal
– v 21 letech (někde se píše, že už v 18-ti) se oženil se ženou o osm let starší, s níž měl 3 děti
– odešel do Londýna za účelem výstavby jeho divadla – Globe
– jeho tvorba, tj. 37 divadelních her, rozdělována do tří období:
1.) do r. 1600 – téma mezilidských vztahů; všední život
– Sen noci Svatojánské, Zkrocení zlé ženy
– historické hry: Jindřich VI.; Richard III., Julius Caesar
2.) do r. 1608 – téma mravních hodnot člověka (hodnotí vůli odhodlání k nějakému činu a lidskou odpovědnost za
své činy, čehož jasnou ukázkou je Romeo a Julie
3.) do r. 1616 – vyrovnávání se s pesimismem (jelikož mu zemřela manželka a snad i syn a byl bez peněz)
– potřeba harmonie a tolerance
– Hamlet, Král Lear, Othello, Perikles, Zimní pohádka, Sonety
ŠPANĚLSKÁ RENESANCE
Miquet de Cervantes Y Saavedro /1547 – 1616/: básník, dramatik a prozaik
– nikdy nemohl dostudovat a dal se k námořníkům, zraněn v námořní bitvě a jako otrok Turků odvlečen do
Alžírska, kde si na své výkupné musel půjčit, ovšem dluhy nikdy nesplatil a často proto pobýval ve vězení
– dílo: dvoudílný román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha = o rytíři blázínkovi, který si sní a představuje si
dobrodružství a hrdinství ve svých snech prožitých a o jeho příteli-sluhovi Sancho Panzovi,
který je jeho pravým opakem – rád se nají a napije a ke štěstí mu to stačí, ale po boku rytíře
morálně roste a po smrti don Quijota v něm zůstává jakési donquijotství
= obsah: zchudlý zeman don Quijote, pohublý „rytíř smutné postavy“, je unešen četbou
rytířských románů a obdivuje se odvaze a síle jít si za ideály; má koně Rocinanta, ve kterém
spatřuje silného a nádherného koně, nikoliv vyzáblou herku, jak tomu ve skutečnosti je;
odjíždí do světa se zbrojnošem Sanchem Panzou, aby konal hrdinské činy na oslavu dámy
svého srdce, obyčejné děvečky, Dulcineje z Tobosy, jak si jí pojmenoval; prožívá mnohá
dobrodružství, ačkoliv často vysněná, ale je šťastný; větrné mlýny jsou pro něho velcí obři a
stádo ovcí nepřátelské vojsko; za vysněný ideál je ochoten položit svůj život; střetnutí
s realitou ho zabíjí
= ušlechtilá myšlenka: „Svoboda je jedním z nejcennějších darů, jež nebesa poskytla lidem.“
Lope de Vega /1562 – 1635/: nejplodnější autor her = 2000 her, drama tzv. pláště a kordu
– dobré historické hry, kde hlavní postavou je tyranský šlechtic a neohrožený venkovan
– dílo: Fuente Ovejuna /ovechuna/ – v překladu Ovčí pramen (divadelní hra z venkovského prostředí, kdy sedláci se
postavili proti pánům; ukázka zcela nového a netradičního hrdiny = masy lidí)