Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert – Básník, prozaik, novinář a překladatel. Je nositelem Nobelovy ceny. Narodil se v Praze na Žižkově. Studoval na gymnáziu, ale studia nedokončil. Je zakládajícím členem Devětsilu. Roku 1929 byl vyloučen z KSČ. Po roce 1948 se několikrát musel odmlčet. Roku 1969 byl předsedou Svazu československých spisovatelů do jeho rozpuštění v roce 1970.
Tvorba po roce 1945:
Mamince – Tato sbírka obsahuje motivy dětství, domova a maminky.
Tvorba v 60. letech:
Básníkova poezie se po devítiletém odmlčení způsobeném těžkou nemocí výrazně mění. V díle se objevuje uvolněný nerýmovaný verš, úvahy a bilancování, pocit úzkosti z totalitní moci a hořké životní zkušenosti. Tvorba je ovlivněna existencialismem.
Halleyova kometa – Sbírka je vyznáním lásky Praze.
Odlévání zvonů – Sbírka je oslavou ženství milostného i mateřského. Stále přítomna je smrt.
Tvorba 70. a 80. let:
Tato léta přinášejí publikace v samizdatu. Nad lásku k ženě vystupuje láska k vlasti.
Býti básníkem – Sbírka vzpomíná na mládí, kdy byl autor šťasten. Kontrastuje se současností.
Vladimír Holan – Básník meditativní poezie a překladatel z francouzštiny, němčiny, polštiny a ruštiny. Narodil se v Praze, po maturitě krátce studoval práva. Studia nedokončil. Pracoval jako úředník, krátce redigoval časopisy, poté byl spisovatelem z povolání. Po osvobození dva roky publikoval, následoval 15 letý zákaz. Žil v ústraní na Malé Straně, názorově i poezií byl blízký Halasovi. Celá jeho tvorba je zaměřená k otázkám života a smrti. Je prodchnuta láskou k Máchovi, k noci, podzimu a matce. Je básníkem velmi složitým. Směřuje k spiritualismu, užívá metafory, neologismy, experimentuje s jazykem. V počáteční tvorbě ještě patrný vliv poetismu. Výrazně ovlivnil vývoj moderní české poezie.
Poválečné období:
Dokument – Soubor obsahuje čtyři skladby reagující na konec války a osvobození.
Dík Sovětskému svazu – Básnická skladba.
Rudoarmějci – Tato sbírka básní je oslavou osvobození naší vlasti Rudou armádou.
Panychida – Tato báseň je polemikou s Bohem o jeho netečnosti k válečným hrůzám. Panychida je pravoslavná zádušní mše, tryzna.
Tobě – Sbírka básní.
Tvorba od 60. let:
V tomto období se Holan navrací k meditativní lyrice a příběhům. Jeho tvorba se rozděluje na expresivní lyriku a lyrickoepické příběhy.
Expresivní lyrika:
Asklépiovi kohouta – Sbírka básní.
Lyrickoepické příběhy:
Příběhy – Sbírka obsahuje 12 epických skladeb, ve kterých navazuje na epiku našich básníků 19. století. Zamýšlí se nad lidskými osudy a tragédiemi. Důležitou roli v tomto díle hraje osudovost.
Noc s Hamletem – Meditativní skladba, která je nočním filozofickým dialogem básníka s Hamletem. Zabývá se tajemstvím lidského bytí, objevuje se zde touha po harmonii a kráse.
Vilém Závada – Básník a překladatel. Rodák z Ostravy byl celoživotně spjat s dělnickým Ostravskem. Po maturitě vystudoval filozofickou fakultu Karlovy Univerzity v Praze. Pracoval jako nakladatelský redaktor. Určitou dobu byl členem Devětsilu. V jeho poezii je patrný sociální tón. Napsal čtyři knížky veršů pro děti.
Povstání z mrtvých – Sbírka poezie z období protektorátu. Podává otřesný obraz války, obraz proměn světa po osvobození a zrod nových lidí.
Město světla – Sbírka má blízko k budovatelské tematice, ale nepodlehla dobovému schematismu. Básník nalézá křídla, která jsou symbolem vzletu a vznosu země.
Polní kvítí – V této sbírce se autor přiklání k nerudovské tradici. Motivem jsou důvěra v člověka, obraz havíře a rodného kraje.
Jeden život, Na prahu, Živote díky – V těchto sbírkách se autor vrací k sobě vlastní poetice. Opětovně zdůrazňuje svůj vztah k rodnému Ostravsku, vzpomíná na dětství, bilancuje a touží po harmonii. Uvažuje o smyslu života a poezie.