19) Regionální literatura

19) Regionální literatura
Vypracování:
Do regionální literatury zařazujeme autory, kteří jsou nějakým způsobem svázání s jižní Moravou. Ať už se jedná o jejich tvorbu, rodný kraj nebo místo celoživotního pobytu.
Staroslověnské písemnictví
Pokud mluvíme o autorech spjatých s jižní Moravou, musíme hluboko do historie. Nemůžeme totiž opomenout tvorbu Konstantina a Metoděje. Na pozvání knížete Rastislava přišli roku 863 na Velkou Moravu ze Soluně.
Konstantin sestavil z malých písmen řecké abecedy první slovanské písmo – tzv. hlaholici. Z té se později vyvinula cyrilice, která posloužila jako základ azbuce. Vytvořil staroslověnštinu a ustavil ji církevním jazykem. Díky tomu se začali bohoslužby sloužit v jazyce srozumitelném i prostému lidu. Do staroslověnštiny přeložili i důležité části Bible. Metoděj byl především organizátorem církevního života. Papežem byl jmenován arcibiskupem pro oblasti východně od Francké říše.
Proglas – Konstantinova předmluva k překladu evangelia. Obsahuje program cyrilometodějské mise. Proklamuje nutnost vzdělanosti a právo na kulturu v srozumitelném jazyce. Znamenalo to počátek demokratizace kultury.
Život Konstantinův, Život Metodějův – Vrchol literární tvorby pozdně velkomoravského období. Obrana díla obou bratří, životopisy.
Pobělohorská literatura
Jan Ámos Komenský (28. 3. 1592–1670) – Vědec, spisovatel a významný církevní činitel. Jedna z našich nejvýznamnějších osobností vůbec. Je nazýván učitelem národů a proslavil se po celém světě. Je to člověk dvou epoch. Uznává renesanci pro umění a vědu, ale zároveň vyzdvihuje barokní víru v boha. Narodil se na jižní Moravě v Nivnici u Uherského Brodu v českobratrské rodině. Studoval na českobratrských školách v Přerově a ve Strážnici. Na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu poté studoval teologii. Po návratu z Německa působil jako učitel na českobratrských školách v Přerově, později ve Fulneku. Byl posledním biskupem jednoty bratrské. Znal několik jazyků, psal česky a latinsky.
Jan Ámos Komenský postupně pobýval v Polsku, Anglii, Švédsku a Sedmihradsku v Uhrách. Poté se vrátil do Polska a později odešel do Nizozemí, kde zemřel.
Významné události Komenského života:
– 1620 – Porážka na Bílé hoře.
– 1621 – Poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí. Byl mezi nimi např. i lékař Ján Jesenius.
– 1627 – Obnovené zřízení zemské. Všichni, kdo se nepodřídili katolické církvi a vládě Habsburské monarchie, jsou tvrdě trestání, vyhošťováni nebo zabíjeni. Je zrušena jednota bratrská.
– 1628 – Komenský odchází do polského Lešna. Zde mu mimo jiné shoří podklady ke slovníku Poklad jazyka českého a umírá jeho druhá manželka.
– 1640 – Komenský byl pozván do Anglie, aby pomohl založit akademii věd. Poté odjíždí do Švédska.
– 1648 – Uzavřen Vestfálský mír. Pro Komenského to znamenalo konec jeho nadějí na návrat do Čech. Pod vlivem těchto okolností napsal Kšaft umírající matky jednoty bratrské. Je psána alegorickou formou závěti.
– 1650 – Dočasně pobývá v Šarišském Potoku v uherském Sedmihradsku.
– 1656 – Komenský žije v Nizozemí v Amsterodamu. Zde umírá a jeho ostatky jsou pochovány v Naardenu.
Komenského literární dílo se dělí na několik částí. První část tvoří jeho tvorba před odchodem z vlasti, druhou díla pedagogická a poslední díla encyklopedická.