2. Koncepce literatury
2. Koncepce literatury
– pojetí původnosti:
• žádné problémy s plagiáty, naopak se to očekávalo
• určitá témata jen přizpůsobovali podmínkám určitého místa (např. Česká Alexandreis – Přemysl Otakar II)
– postavení literáta:
• musel se dostat k obecnému základu popisované skutečnosti
• v podstatě řemeslník, čím více se držel pravidel, tím lépe
– estetický ideál:
• jednota a uzavřenost v sobě, harmonie ,soulad jednotlivých částí, jas – vyhraněnost, nic mezi
– nominalismus – realismus:
• spor o univerzálie (obecné pojmy) (= stůl, strom)
• obecné pojmy reálně neexistují (Platónský) – hledání obecného ve smyslech přístupnému – schematizovaný obraz, ztráta různosti
• univerzalia sunt nomina – obecné pojmy jsou pouze jména
• zaměření na jedinečné, blíže ke skutečnosti, reálnější obraz světa, bližší dnešnímu přístupu k umění
• stupňování obecnosti – pojem Bůh
• středověký autor popisující svět vytváří obraz idejí
• záliba v jasných zářivých barvách – symboly, čísla – symboly: 3, 7, 12, 13
– neoficiální literatura:
• pěstovaná v době karnevalu
• metoda travestie – co je normálně nahoře, je při karnevalu dole, mělo efekt zvýraznění toho co je normálně nahoře (např. papež)
– žánry středověké literatury:
• legenda (život a skutku svatých), modlitba, píseň, obřady