Divadelní avantgarda, její význam

– vliv na vytváření spol. vědomí (divadlo)
– mnoho scén vzniklo po vzniku ČSR
– z českých her byly v 1.pol. 20.století hrány např.:
– nejznámější herecké osobnosti: Marie Hübnerová, Zdeněk Štěpánek, Hugo Haas
– režiséři: Jaroslav Kvapil, Karel Dostál, Jindřich Honzl + Jiří Frejka

Národní divadlo
– režisér Jaroslav Kvapil – hra Princezna Pampeliška (impresionismus, poetická náladovost)
– libreto k Dvořákově opeře Rusalka
– režisér Karel Hugo Hilar (nejdříve režisér ve Vinohradském)

Městské divadlo na Vinohradech (dramaturg K.Čapek) – v roce 1920 skončilo s operami a operetami a založilo Komorní divadlo pro lehčí repertoár

Neoficiální lidové divadlo:
– zábavní scény, šantány, kabarety – kabaret Červená sedma (Jiří Červený, Eduard Bass)

Revoluční scéna
– představitelé lidové komiky – Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Vlasta Burian

D34 – 41
– index u písmene D znamená vždy konec divadelní sezóny
– řídil Emil František Burian – hudební skladatel, režisér, herec
– velice různorodý repertoár:
– hrána díla klasiků (Klicpera, Shakespeare)
– dramatizace prózy (Haškův Švejk, Dykův Krysař), ale i poezie (Máchův Máj)
– montáže z lidové poezie – pásmo Vojna
– hry současníků – Žebrácká opera, Milenci z kiosku, Manon Lescaut
– v roce 1941 divadlo gestapem zavřeno, E. F. Burian v koncentračním táboře
– po válce znovu otevřeno jako D 46 (stagnace, bezcenné hry)
– po Burianově smrti přejmenováno na Divadlo E. F. Buriana