DIVADLO

DIVADLO:
obrozenci si uvědomovali, že mluvené slovo působí více než slovo čtené => úkol: zajistit pravidelná česká představení a připravit vhodné hry pro lidové obecenstvo, první scény: Stavovské divadlo (1783, později Tylovo) – hrálo se zejm. německy, česky jen výjimečně, a Bouda (1786 – 1789) – česky; stala se střediskem českého divadelnictví, vybudování trvalo tři roky, oficiální název Vlastenecké divadlo, stálo na Koňském trhu. 1771 v divadle v Kotcích byla uvedena neúspěšná, ale první č. hra „Kníže Honzík“

Václav Kliment KLICPERA
Zejména zábavné veselohry s náměty ze současného života, kritika špatných lidských vlastností. Divotvorný klobouk, Rohovín čtverrohý, Zlý jelen, Hadrián z Římsů, Každý něco pro vlast,.… jeho hry se dosud hrají

Václav THÁM
hl. činitel v Boudě.– nejprve překlady (Schiller, Shakespeare) adaptované do českého prostředí pak vlastní hry, vlastenecké hry s náměty z českých dějin, byly velmi oblíbeny, např. Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka. Celkem asi 50 her.
NOVINÁŘSTVÍ:
Václav Matěj Kramerius
vydával týdeník Krameriusovy c. k. (císařsko-královské) vlastenecké noviny – obsahovaly zprávy o politických událostech, informace o průmyslovém podnikání, poučení o lepším hospodaření, zprávy o divadelních představeních a o nových knihách
založil Českou expedici – nakladatelský a knihkupecký podnik; stala se střediskem pražských vlastenců a venkovských písmáků, vydával hl. starší č. díla (Obrana jazyka českého – Balbín, Letopisy trojanské Příhody Vratislava z Mitrovic), překlady, které upravoval pro širokou čtenářskou obec, uvědomoval si důležitost českých textů pro veřejnost, především nižší vrstvy