Jaroslav Vrchlický (1853-1912)

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)
– nejvýznamnější představitel lumírovské generace
– básník, prozaik, dramatik, překladatel
– narodil se v Lounech, zemřel v Domažlicích
– vlastním jménem Emil Frída
– už na základní škole první básně, gymnázium, 1 semestr theologie, filozofie, historie
– v 18-ti letech mu vyšly první básně- Z hlubin. Napsány na počest Hálka.
– členem České akademie, profesor na Univerzitě Karlově
– oženil se s dcerou spisovatelky Sofie Podlidské
– cestoval- v Itálii vychovatel ve šlechtických rodinách
– 1892- utekla mu manželka, kritika jeho tvorby
– 1894- je kritizován mladší generací- Šalda, Machar
– 1908- mozková mrtvice, pobyt c sanatoriu, 1912 umírá
– napsal asi 100 básnických knih , 40 dramat, 100 překladů
– tvořil z dojmů, okamžitě veršoval
– dílo podle jeho životní situace:
a) lyrika: -1880-1886: optimistické období: Dojmy a rozmary, Poutí k Eldorádu-ukázka viz modrá čítanka str. 114
-1886-1894: pesimistické období: Hořká jádra, Okna v bouři
-hrůza ze smrti: Strom života, Meč Damoklův
b) epika: -rozsáhlý cyklus: Zlomky epopeje- je založen na víře v pokrok, stálý vývoj, svobodu a humanistické poslání člověka a národa. Má 3 části: Duch a svět (úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o poslání antiky a křesťanství), Zlomky epopejí (inspirace dílem Viktora Huga Legenda věků), Nové zlomky epopeje
c) dramat: -antická tragedie: Hippodamie – trilogie: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie. Zhudebněno Zdeňkem Fibichem. Ústředním motivem je vina a trest. Zdramatizováno jako melodrama (mluvený text a hudba).
– veselohra: Noc na Karlštejně
d) překlady: -z italštiny Danteho Božská komedie
-z němčiny Goete Faust
-z francouzštiny Hugovy básně
-z dánštiny Andersenovy pohádky

-líbily se mu sonety: – Sonety samotáře- 4 básnické knihy: Sonety samotáře, Nové sonety samotáře, Poslední sonety, Prchavé iluze a věčné pravdy
– Dědictví Tantalovo: inspirované sochou svobody v New Yorku. Ukázky viz modrá čít. Str. 115-116.
Zamýšlí se nad tím, co znamená svoboda pro národy a kdy jsou jí hodny. (sonet: 2 čtyřverší-určitá myšlenka a 2 trojverší-pointa, závěr)