Rus Ivan Jefremov

Rus Ivan Jefremov
se ve svých románech snažil spojit neznámé dějiny lidstva s budoucností, např. romány Mlhovina v Andromedě, Na konci světa, Ostří břitvy. Ve svých dílech ukázal na obrovské možnosti lidstva.

Ruští bratři Arkadij a Boris Strugačtí
tvoří vrchol ruské sci-fi literatury. Vedle filozoficky laděných úvah najdeme v jejich dílech humor, satirickou antiutopii, ale i varování před nedomyšlenou činností lidí, kteří v honbě za ziskem ignorují důsledky svého konání: romány Je těžké být bohem, Piknik u cesty, Pondělí začíná v sobotu aj.

Proud tzv. románu výstrahy i satirický proud utopického románu má ve 20. století ještě mnoho dalších kvalitních následovatelů.
Americký spisovatel Ray Bradbury /rei bredberi/
v románu 451° Fahrenheita varuje před přetechnizovaným světem a před ohlupováním lidí pomocí prostředků masové komunikace. Námětem cyklu povídek Marťanská kronika je fiktivní osidlování planety Mars. Jedno z nejvýznamějších poválečných děl vědeckofantastické literatury, klasická próza americké sci – fi. Děj povídkového cyklu zasazený do let 1999-2026 postihuje fiktivní dějiny kolonizace Marsu Pozemšťany. Některé povídky ukazují neúspěchy prvních expedic (Ylla, Pozemšťani) a postupné zalidňování Marsu po expedici třetí (Třetí expedice). Kolonizátoři s sebou přinášejí své pozemské vlastnosti, touhu po seberealizaci (Zelené ráno), po zbohatnutí (Mrtvá sezóna), svou samotu(Stáří). Marťanská kronika je tak spíše než kronikou života Marsu (Marťané podlehnou pozemské infekci a objevují se pouze v malých skupinkách v horách) mnohostrannou sondou do reakcí lidských organismů ve vyjímečné situaci. Pozvolnou civilizací se život na Marsu stále více přibližuje životu na Zemi, a to i v negativním ohledu (Usher II s motivem E.A.Poea); po vypuknutí pozemské atomové války (Brašnářství, Pozorovatelé) se Mars vylidňuje. Absurdní situaci (původní obyvatelstvo zničeno kolonizátory, a ti planetu opouštějí) podtrhuje osamělost těch několika lidí, kteří zůstali (Mlčící města, Dlouhá léta), i věcí, které jim měli sloužit (Přijdou vlahé deště). Nově příchozí, vyhnaní ze Země válkou (Výlet na milión let), získávají – a v tom je vyústění Marťanské kroniky optimistické – i etičtější vztah k novému domovu, místu, jež jim umožňuje žít lidštěji než na Zemi

Francouz Robert Merle /merl/
ve svém románu Malevil podává vyprávění chovatele koní, který ještě s několika dalšími lidmi přežije na tvrzi Malevil výbuch atomové pumy, při němž zahyne většina lidí. Ti, co přežijí, jsou nuceni své vztahy vytvářet znovu a změnit způsob života. Nové životní podmínky je stavějí před psychologické, sociologické, politické i náboženské problémy. Autor znovu nastoluje problematiku prospěšnosti či škodlivosti technického pokroku a možnosti zneužití vědy proti člověku.

Angličan Arthur Clarke /klárk/
za války sloužil i první britské naváděcí radarové stanice, je iniciátorem návrhu využití umělých satelitů pro komunikační účely, popularizátorem vědy a techniky. Už řadu let žije na Srí Lance. Ve svých sci-fi dílech sahá k námětům do vesmíru, ale současně v nich najdeme i humor: romány Světlo země, Předehra k vesmíru, Písčiny marsu, Měsíční prach, trilogie Vesmírná odysea (2001, 2010, 2061), Setkání s Ramou aj.