6. Realismus
• Cílem divadla v realismu je ukázat výsek skutečnosti. Snaží se předvést skutečnost. Má dokonalé kostýmy, kulisy, herci mluví nářečím.
Alois (1861 – 1925) a Vilém (1863 – 1912) Mrštíkové
„Maryša“ (1894)
• vrcholné drama, opatrné začátky, ale stále součást repertoáru
• moravská ves, Maryša (otec Lízal) ze statku se zamiluje do Francka z chalupy, Francek jde na vojnu, otec ožení M. s vdovcem Vávrou, život k nežití navíc bez věna, Lízal nabídne M. návrat, ale ona odmítne, vrátí se Fr., leze za ní, ona sice jo, ale nechce být špatná („Nešťastná su, špatná nebudu“), nakonec Vávru otráví
• Fr. jde o prestiž, ne o M.
• ať to vypadá jakkoliv, chovají se k ní všichni stejně – jako k věci – „geniální“ řešení – zbaví se světa
Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
„Naši furianti“ (1887)
• 1. realistická veselohra, nezvyklá, neúspěch
• charakteristické vlastnosti vystihující některé rysy č. sedláka – tvrdohlavost, pýchu, vtipnost
• spor o místo ponocného mezi vysloužilým vojákem a krejčím
7. Ruchovci a Lumírovci
• Překládali světovou literaturu. Vrchlický píše „Noc na Karlštejně“ a doplňuje mezery v literatuře.
