Jaroslav Kratochvíl
Jaroslav Kratochvíl (1885 – 1945)
Studoval na gymnáziu v Brně, potom na vysoké škola zemědělská, pracoval jako úředník, od roku 1914 narukoval do války, od 1915 byl v ruském zajetí, od 1916 v legiích, kde měl konflikt s vedením (byl levicově orientovaný a nechtěl bojovat proti bolševikům), po návratu působil opět jako úředník, částečně jako novinář. Za okupace byl roku 1945 zatčen gestapem a odvlečen do Terezína, kde zemřel.
Napsal dvoudílný román Prameny (zamýšleno pět dílů, dokončeny jen dva), což je jedno z nejlepších českých legionářských děl. Zobrazuje život vojáků v zajateckých táborech, předrevoluční ruské prostředí, poměry v carském Rusku. Sám stojí na pozici, která s ruskou revolucí sympatizuje.
Václav Kaplický (1895 – 1982)
Je autorem reportážního románu Gornostaj (napsán brzy po válce, ale vydán až 1936), který zaznamenává osobní zážitky z ruského zajetí a legionářských bojů.
Dalším známým dílem je pozdější román Kladivo na čarodějnice z roku 1963.
František Langer (1888 – 1965)
Vystudoval lékařskou fakultu v Praze, narukoval na haličskou frontu, byl zajat a vstoupil do legií, kde se stal šéflékařem, po válce působil i nadále jako vojenský lékař, k tomu se věnoval literární a dramatické tvorbě.
Z legionářského prostředí napsal drama Jízdní hlídka, je také autorem úspěšné veselohry Velbloud uchem jehly.
