Světová próza 1.poloviny 20.století

Světová próza 1.poloviny 20.století

– je to období 1. a 2. světové války, Velké říjnové revoluce, …
– ve 30. letech hospodářská krize, hrozba fašismu, občanská válka ve Španělsku
– v této době působili A. Einstein, S. Freud, Camus, J.P. Sartre (existencionalista spolu s Camusem), W. James (pragmatista – to co se člověku nejvíc hodí a je pro něj vhodné), H. Berkson (intuice)
– rázný rozchod s předchozím způsobem tvorby, umění chce zasahovat více do společenského dění
– nejčastější žánry – román (válečné, historické, psychologické, společensko-kritické, autobiografické, román řeka – široký společenský záběr, velký počet postav, osudů a několik významových rovin)
– znaky moderní literatury – ubývá dějovosti, subjektivnější literatura, proměny ve vnímání času (časová posloupnost je druhořadá), nejde o zobrazení vnější reality, je to konfrontace vnitřního světa s okolím, prvky absurdity, využívání podtextu (mnohé zamlčuje a nechává si čtenáře domýšlet), prolínání několika významových rovin, experimenty s jazykem, literatura nemá za úkol hledat odpovědi na otázky doby, naopak nutí čtenáře, aby si tyto existenciální problémy uvědomil
– mnoho uměleckých směrů :
 vitalismus – oslava života, obyčejné věci, lidská existence
 civilismus – obdiv moderního života, oslava lidské práce (Neumann, Whitman)
 expresionismus – důraz na duševno – inspirace, protiválečný, proti moderní společnosti a sociálním vrstvám
výtvarné umění – navazuje na impresionismus a naturalismus, deformace skutečnosti, ostré barvy, vystupňovaná dramatičnost, vyjádření obav o osud člověka, duševní pocity, děs a hrůza z násilí a válek, zoufalství, …. P. Gaugin, E. Munch, V. van Gogh, J. Ensor a Die Brücke
literatura – nepravdivé zobrazení skutečnosti, pocity člověka, citové vztahy, lidská psychika (katastrofy), projevil se zejména v Německu G. Benn „Soumrak lidstva“ – antopologie poezie češi – L. Blatný, Klíma, Weiner, Weis, Vančura „Pole orná a válečná“
 futurismus – vznikl jako anarchistická revolta proti normám, konvencím a hodnotám soudobé společnosti a dosavadního umění, hlavně v poezii a výtvarném umění, obdivuje a směřuje k budoucnosti, pohrdá minulostí, zobrazení světa v pohybu, který je zachycen rozložený do fází, obdiv k válce (nastolení nových hodnot a zničení minulosti), prosazuje kult síly a činu, snaha vytvořit umění, které by odpovídalo ruchu a tempu té doby, teorie „osvobozených slov“ – snaha o dynamiku verše, kladení podstatných jmen náhodně, slovesa pouze v infinitivu, přídavná jména jsou odstraněna stejně jako interpunkce, básnický slovník obohacen o slova nepoetická, rychlost pohybu, grafické podoby básní F. Marinetti – zakladatel „Osvobozená slova“ 1909 – manifest futurismu ospravedlňoval a oslavoval nacionalismus (přátel Mussoliniho)
 kubismus – inspirace černošským uměním (Picasso, Braque, …), upouští od perspektivy, geometrické tvary objektů, vlastní obrazová skladba, mnohopohlednost (pohled z různých stran současně), rozklad skutečnosti na jednotlivé prvky zobrazené současně Duschamp, Picasso, Braque, …
literatura – verbální svoboda, metafory, snaha postihnout nadskutečnost nová skutečnost, grafické básně Karel Čapek „Život a dílo skladatele Foltýna“, J. Cocteau
 fauvismus – základním prvkem je barva, je to označení pro francouzský expresionismus, ostré nemíchané barvy, pouze ve výtvarném umění
 secese – směr zejména výtvarný, zdobnost, ornamentálnost, dvojbarevnost, lineárnost, forma vzpoury proti době A. Mucha, V Preissing
 dadaismus – zakladatel Tristan Tzara – Rumun, dada = koníček – náhodně vybrané slovo ze slovníku, náhoda, odmítání všech dosavadních norem  naprostá anarchie v životě a umění, využívání nesmyslů a nelogických souvislostí, mystifikace, odpor vůči civilizaci, neuznávali podvědomí, automatické texty (později využité v surrealismu), optické básně
 surrealismus – z francouzštiny, znamená nad realismus, zakladatel André Breton „Magnetické pole“ – poprvé použito psychického automatismu, poprvé však toto slovo použil Apollinaire ve svém díle „Prsy Tyrésiovy“, mělo šokovat a provokovat společnost, imaginace a fantazie, psychický automatismus – volný tok obrazů bez rozumové kontroly, vliv Freudovy psychoanalýzy (snaha prostřednictvím umění vyjadřovat své dojmy a sny), odmítali v umění logiku, chtěli osvobodit lidskou fantazii, odmítali pravidelný rytmus a rým 1924 – první manifest surrealismu, André Breton 1929 – druhý manifest, André Breton S. Dalí – bizardní deformace a výstřednost „Andalúzský pes“ – první surreal. film, režie L. Bunnuel 1934 – Surrealistická skupina, mluvčím byl K. Teige, problémy s fašisty a komunisty, během okupace skupina Ra42, L. Kundera