Karel Jaromír ERBEN, Karel Havlíček BOROVSKÝ

Karel Jaromír ERBEN
venkovská próza, sběratel lidové slovesnosti, pěstoval ohlasovou poezii ( napodobuje lidovou slovesnost )
studoval v H. Králové, v Praze pak filosofii a práva, seznámil se s Palackým ( ten v něm probudil zájem o historii ), stal se sekretářem Národního muzea, redigoval Pražské noviny a časopis Obzor
Pohádky Zlatovláska; Tři zlaté vlasy děda Vševěda; Dlouhý, Široký, Bystrozraký – fantastické náměty pohádek
Sb. KYTICE (1853) – soubor 13 balad ( Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně ), podkladem jsou staré č a slovanské lid. báje
epické básně, lyrické i úvahové pasáže, především balady (pochmurný děj, trag. konec), Erben je romantik, odlišný od Máchy, lidé jsou trestáni za porušení řádu (člověk se snaží změnit svůj osud), porušení přírodní rovnováhy, osudovost., konflikty v lidském životě podle Erbena vznikají narušením základních zákonů a vztahů mezi lidmi, proviněním je právě vzpoura proti osudu, za něj následuje trest,k který převyšuje vinu (Polednice, Štědrý den), k usmíření může čl. dojít jen pokáním (Poklad, Záhořovo lože, Svatební košile), často vztah matky a dítěte (Dceřina kletba, Vrba, Zlatý kolovrat, Lilie, Vodník), v problematice viny a trestu se promítá smysl lidu pro spravedlnost
Kytice byla inspirací pro Nerudu a Vrchlického, výtvarníky J. Mánese, M. Alše a hudebníka A. Dvořáka
rozbor Kytice: komponovanost – promyšlené rozvržení básní, zrcadlově protilehlé básně se stejnými vlastnostmi,
1. + 12. ( Kytice, Věštkyně ) – návaznost na lidovou poezii, motiv smutku a naděje ( matka = vlast )
2. + 11. ( Poklad, Dceřina kletba ) – porušení etických vztahů matka=dítě
3. + 10. ( Svatební košile, Vrba ) – přeměna člověka, ( žna ve vrbu, milenec v upíra )
!!! Lilie dosazena až ve třetím vydání Kytice !!!
4. + 9. ( Polednice, Vodník ) – nadpřirozené bytosti, které zasahují do porušených lid. vztahů
5. + 8. ( Zlatý kolovrat, Záhořovo lože ) – vina a vykoupení, pokání motiv dobra a zla, pohádkovost
6. + 7. ( Štědrý den, Holoubek ) – láska a smrt
Záhořovo lože – podobný motiv jako Máj, hrdina však není odsouzen

Karel Havlíček BOROVSKÝ
* Borová u Přibyslavi, z bohaté rodiny, studoval v Německém Brodě ( později Havlíčkův Brod ), pak v Praze teologii
věnoval se politice a žurnalistice ( Národní noviny, Pražské n., čas. Slovan ), působil jako vychovatel v Moskvě, nejdříve byl Ruskem okouzlen (OBRAZY Z RUS – cestopisy věnované Rusku), ale později poznal, že Rusové jsou národ neutlačený, ale že ruský absolutismus je horší než rakouský, vychovatel Smetany
1851 byl zatčen, odvezen do Brixen v Tyrolách, do ruku 1855 – studuje lid. slovesnost, zabývá se více lit. než politikou. dostal tuberkulózu, odvezen do Čech, zemřela mu manželka a on krátce na to také umírá
TYROLSKÉ ELEGIE – žalozpěvy, popisuje zde své zatčení, satira na R-U kritika policejního systému, pokrytectví, opovrhuje rak. vládou, jednoduchá poezie, odmítá stylizaci jazyka. KRÁL LÁVRA – je to satira na námět irské pohádky o králi s oslíma ušima, dává se stříhat jen jednou za rok a holiče pak popraví, satira na
Ferdinanda V.
EPIGRAMY – epigram = krátká satirická báseň obsahující vtipnou pointu, rozděleno do 5 částí ( králi, církvi, vlasti, múzám, světu )