Maxim GORKIJ

Maxim GORKIJ
– vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov
– prozaik, dramatik, literární kritik, publicista
– brzo osiřel a od mládí se živil jako poslíček, umývač nádobí, pekařský dělník, …
– horlivý samouk, tulácká univerzita, prodělal TBC, pokusil se o sebevraždu, znal nejrůznější sekty a komuny
– zakladatel a teoretik socialistického realismu (není důležitá krása, ale údernost díla)
– začínal jako novoromantický básník (hlavně alegorická díla – forma bájí a legend)
– podporoval studentské demonstrace a vyzýval ke svržení cara
– 1906 byl uvězněn, ale tlak světové veřejnosti donutil cara ho propustit
– sblížil se s Leninem a napsal jeho umělecký portrét „V. I. Lenin“
– „Foma Godějev“ – zolovský román, konflikt čestného a přímého mladého kupce s kořistnickým a mravně rozvráceným okolím
– „Matka“ – zrod socialistického třídního vědomí a morálky proletářského kolektivu stala se knihou mezinárodního revolučního hnutí, syn je proletář, matka mu v tom brání, ale nakonec i ona se stane proletářkou
– „Dětství“ „Mezi lidmi“ „Moje universita“ – autobiografická trilogie

Andrej BĚLYJ
– vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev
– spisovatel a literární teoretik, teoretik symbolismu
– prózu budoval na snových motivech a pocitech úzkosti a důrazu na rytmus a zvuk vět
– studoval přírodní vědy, zajímal se o východní náboženství a filozofii
– „Popel“ – řešení společenských problémů (básnická sbírka)
– „Petrohrad“ – originální obraz Ruska jako jednoty (východ + západ), zobrazil v něm terorismus a satiricky zobrazil byrokracii
Michail ŠOLOCHOV
– jeho knihy byly vydávány za to nejcennější v Rusku, ke konci začala však jeho literatura upadat
– významný funkcionář strany, člen Akademie věd, …
– „Tichý Don“ – dostal za něj Nobelovu cenu zobrazuje Velkou říjnovou revoluci rozporněji než bylo zvykem období Ruska 1912 – 1922
– „Donské povídky“ – hlavně o kozácích, zobrazení občanské války po revoluci, děj se odehrává v jedné rodině
– „Rozrušená země“ – námět kolektivizace venkova, hlavní postavou je předseda kolchozu, který je poslán na venkov aby šířil kolektivizaci
– „Osud člověka“ – pokus o rehabilitaci vojenských zajatců, také kritika fašismu
Ivan Alexejevič BUNIN
– nositel Nobelovy ceny za dílo „Život Arseněva“ – 5-ti dílný román řeka, částečně autobiografický
– „Míťova láska“ – velká láska studenta ke Káťi, zpočátku horlivá láska a pak hádky, ona se s ním rozejde a on se zastřelí
– „Pán za San Francisca“ – jede na lodi do Itálie, na lodi umírá, kapitán ho pošle zpět do jeho vlasti, ale tam pro něho není místo, plivou na něj, přesto že byl boháč