2) HUMANISMUS ZOBECNĚNÝ – DOBA BLAHOSLAVOVA

– v 16. stoletím zvítězil v JB pokrokovější názor na vzdělání a JB se stala centrem vzdělanosti (měla organizované školství, její přední představitelé rozvíjeli literární činnost)
Jan BLAHOSLAV (1523 -1571): měšťan, studující v Německu a biskup JB, jež pečoval o její archiv (Akta
jednoty bratrské a pozvedl úroveň bratrských škol
– zasloužil se o to, aby členové JB nerozvíjeli pouze náboženskou literaturu, ale i filologii,
historii, teorii hudby, k čemuž posloužil spis: Muzica (zákl. teorie pro zpěváky a
skladatele, opírající se o moderní hum. učebnice)
– snaha o propagaci školství: Filipika proti mimosům (útočná řeč proti nepřátelům vyšších
škol)
– r. 1564 přeložil Nový Zákon (a dal tím podnět k překladu celé Bible)
– výsledkem dlouholetého studia mateřského jazyka: Gramatika česká (není to školní
mluvnice, spíše příručka pro vyšší bratrské školy, všímá si kultury spisovného jazyka,
slovníku, skladby, výslovnosti, frazeologie, snaha o ustálenou formu, jazykovou normu)
– Kancionál šamotulský (1561, nalezený v Polsku, obsahuje duchovní písně)
– Písně duchovní evangelistické (II.vydání z r. 1562; význam pro vývoj básnictví, ustálil
duchovní píseň až do doby Komenského)
Václav Hájek z Libočan (1501 – 1553): původně kněz podobojí, přestoupil na katolictví a pověřen
napsáním kroniky
– Kronika česká (začíná příchodem Čechů a končí rokem 1527, je katolicky tendenční, o
Husovi hovoří velmi zdrženlivě, domýšlel i vymýšlel osudy některých postav, nelze
považovat za historický pramen, svižný řečný jazyk a proto historicky kvalitně velmi
nízko, ale po slohové stránce vysoko)

– Trojánská kronika je první česká tištěná kniha z roku 1468 (Plzeň)
– knihy byly tištěny česky, inkunábule jen výjimečně latinsky a humanistické vztahy se zprvu týkaly pouze úzké skupiny lidí, teprve později humanismus ovládal měšťanské prostředí, školství
– učenci v 16.stol. cestovali ze záliby a touhy po poznání do různých koutů světa ® cestopisy a kroniky se pak staly důležitým zdrojem naučné literatury, směřovali hodně do centra křesťanství, Palestiny
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621): cestu vykonal r. 1598, znalec historie, zeměpisu,
hudební skladatel
– Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a
dále do Egypta, od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
– další autoři cestopisů: Václav Budovec z Budova
Václav Vratislav z Mitrovic – Cestopis Václava Vratislava z Mitrovic (císař Rudolf
vysílá výpravu s dary tureckému císaři do Cařihradu
Václav Šašek z Bířkova – Putování pana Lva z Rožmitálu a Blatné