Karolina Světlá (1830 – 1899)

Karolina Světlá (1830 – 1899)
Její dívčí jméno bylo Johanna Rottová, provdaná Mužáková. Pochází z poloněmecké zámožné obchodnické rodiny, zájem o vlastenectví v ní probudil její domácí učitel češtiny – Petr Mužák, její pozdější manžel. Žila v Praze, po smrti své dcery Boženy (kmotrou jí byla B. Němcová) pobývala ve Světlé pod Ještědem, rodišti svého manžela, kde se jí velice zalíbilo (odtud pseudonym). Velkou roli v jejím životě hrál vztah k Nerudovi, který pravděpodobně nikdy nepřesáhl meze přátelství (bohatá korespondence). Přátelila se s B. Němcovou, kterou obdivovala, a s E. Krásnohorskou.

Dílo: Psala povídky a romány, námětem jí většinou byly osudy dívek a žen, které svým jednáním a názory dávaly nějaký morální příklad. Jsou to osudy žen, jež se obětovaly pro společnost, jiné lidi, pro „vyšší ideály“. Podle prostředí, kterého se tato próza týká, je dělíme na:
a) ROMÁNY A POVÍDKY S PRAŽSKOU TEMATIKOU – Zvonečková královna (1872), První Češka (1861), Černý Petříček (1876) (Dějištěm této povídky je někdejší Koňský trh, dnešní Václavské náměstí, v době, kdy byl ještě sídlem kramářských stánků. Jeden z nich vlastnila i matka Černého Petříčka, prodávala v něm kuchařské speciality. Po její smrti zůstal Petříček sám se svým mladším nemanželským bratrem Františkem. V živnosti však nepokračoval, bál se, že se svým vzhledem k této profesi nehodí. V obličeji byl totiž snědý, samá bradavice, drobné tělíčko neslo ohromnou ježatou hlavu. Zřídil si tedy krám s knoflíky, protože byl velmi chytrý, chodili si k němu lidé nejen pro knoflíky, ale hlavně pro radu. V tomto podnikání jej nejvíce podporovala paní hostinská od Beránka. Úspěchy z něho začaly tvořit domýšlivce, který ví všechno nejlépe. Tak se choval i k Františkovi, kterému určil dráhu kněze. Ten však miloval Stázičku, dceru hostinské, a přání bratrovu se vzepřel. Petříček se s paní hostinskou, která si pro Stázičku vybrala již lepšího ženicha, snažili vztahy mladých lidí zpřetrhat. Oba milenci se ve jménu své lásky nepodvolili autoritě rodiny, uprchli do světa. Příběh končí tragicky – smrtí milenecké dvojice. Neštěstí přináší zmoudření Petříčka i paní od Beránka, kteří nakonec společně vychovávají dceru Stázičky a Františka.)
2) JEŠTĚDSKÉ POVÍDKY A ROMÁNY, ve kterých se zabývá postavením ženy ve společnosti: Hubička (1871) (přepsala to Krásnohorská pro Smetanu), Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Frantina (1876)…

Adolf Heyduk (1835 – 1923)
Psal díla se vztahem ke slovenskému vesnickému lidu Cimbál a husle (1876), básnická sbírka přírodní a intimní lyriky.