Michel de Montaigne (1533-1592)
– byl vychováván v duchu renesance
– dostalo se mu špičkového vzdělání – specializoval se na antickou římskou lit.
– působil ve veřejných službách
– po smrti otce zdědil rodinné sídlo, tak opustil rodinu a uchýlil se tam, kde přemítal, meditoval a psal – to ho těšilo
– „člověk má žít v souladu sám se sebou“
– nepsal své texty pro další generace, ale pro sebe
– zakladatel eseje: úvahový slohový postup, který tlumočí autorovy názory, musí ale vycházet z odborného základu
ESEJE – často tu citoval z klasických římských autorů (Herodotos, Aristoteles):
ESEJ O KRUTOSTI, O PŘÁTELSTVÍ, UMĚNÍ ŽÍT, ESEJ O VZDĚLÁNÍ,.. – eseje se píší pořád – Václav Havel (téma politologie, filosofie), Karel a Josef Čapkovi
Francois Rabelais (1494-1553)
– původně mnich, poté i lékař
– satirik, kritik zla a lidských chyb, humanista
GARGANTUA A PANTAGRUEL – satirický, epizodický román – jednotlivé příběhy, epopej
