Svatopluk Čech (1846-1908)

Svatopluk Čech (1846-1908)
– básník, prozaik, satirik, fejetonista
– narodil se v Ostředku u Benešova, zemřel v Praze
– vystudoval práva-právní koncipient, pak pouze literatura
– přispíval do almanachu Ruch
– zakladatel a redaktor časopisu Květy
– dílo:
a) historická: – husitství- Husita na Baltu ( husité podnikali jízdy na Balt), Adamité, Žižka
-z pobělohorské doby- Václav z Michalovic

b) venkovská: Ve stínu lípy (1879) – 7 veršovaných humorných i smutných příběhů, které si venkované vyprávějí pod košatou lípou. Představa poklidného venkovského života. Oslava českého kraje a rodné země.
Lešetínský kovář- je to báseň. Příběh venkovského kováře Václava a jeho dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti přicházejícímu německému průmyslu. Znamenalo by to konec přírodní harmonie, ale i harmonie lidských vztahů. Umírá na zranění z boje, ale románek mladé dcery končí šťastně.
– vyšel v Nerudově edici Poetické besedy 1883, ale první vydání bylo zkonfiskováno. Nakonec byla šířena v opisech a některé lyrické písňové pasáže byly zhudebněny. Užívá mnoho poetismů-kol, robátko, rděl se rmutně. Ukázka viz modrá čítanka str. 108.

c) alegorické básně: Evropa, Slavie (reakce na události doby)- jsou to názvy dvou lodí . E. má mezinárodní posádku a S. slovanskou. E. se potopí. – panslavistická tématika

d) satira: tzv. zvířecí epos Hanuman- je to opičák, který se naučí západní způsoby, pak se vrátí do pralesa, kam se to nehodí. Alegorie na slabosti českého národní povahy a hlavně na lumírovce, kteří se opičí po západu

e) lyrika:-politická, národní vlastenecká
-skladba-Písně otroka (1895) – myšlenka vzpoury, touha zbavit se otroctví. Africká scenérie- otrok otrokář, znázorňuje u Čechách Čech Němec
– Jitřní písně, Nové písně-ukázka viz modrá čít. Str. 107

f) humoreska: Losos mého pradědečka (1880), ukázka str. 110

g) próza : Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1880), kontrast pražského nekulturního pana Broučka s obyvateli Měsíce, kteří žijí duchovně, milují umění a květiny.
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV.století- pan B se ocitá mezi Husity v době bitvy na Vítkově. Prohlašuje, že je vlastenec, ale z bitvy zbaběle uteče. Oba zhudebněny Leošem Janáčkem.

Eliška Krásnohorská (1847-1926)
– literární kritička, překladatelka a básnířka- sb. Z máje žití, K slovanskému jihu