17. Stylistické rozvrstvení slovní zásoby

SLOHOVÉ ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY
– většina slov slohově neutrální – pojmenování běžných předmětů, základních vlastností, dějů atd.
– vrstvy slov slohově zabarvených tvoří zejména:
a) slova citově zabarvená
– vyjadřují buď citový vztah kladný (drahoušek, báječný, papat), anebo záporný (hrubián, strašpytel, hnusný)
– citově zabarvené výrazy hrubé a vulgární do spisovného jazyka nepatří!
– některá slova mají v určitém případě citové zabarvení, ale mohou být i neutrální (ty moje zlato o zlato je drahý kov)

b) slova hovorová
– omezena na běžně mluvené vyjadřování spisovným jazykem (elektrika, koukat, šikovný, prima, pořád; obraty: přijde na to, jako by se nechumelilo)

c) slova knižní
– slova, se kterými se setkáváme zpravidla jen ve veřejných projevech oficiálních a slavnostních, v některých literárních dílech a v některých projevech odborných (počin, chrabrý, odvětit, dlít, nicméně, arci; obraty: je s podivem, že…, jít v ústrety)
– neužívají se v běžném hovoru
– knižná zabarvení mají i
▫ archaismy – zastaralá slova, která pojmenovávají nezaniklou skutečnost (školmistr – učitel)
▫ historismy – pojmenovávají skutečnost zaniklou (sudlice, palcát)
▫ poetismy – příznačná pro jazyk poezie (oř, znoj, luzný, poryv)

d) odborná pojmenování = termíny
– lexikální jednotky charakteristické pro vyjadřování odborné, a to vědecké, technické, obchodní atd.
– slova jednoznačná, význam termínů je speciálně vymezen
– terminologie = soubor termínů jednoho oboru
– mezinárodní jednotnost, mezinárodní výrazy

– zvláštní vrstvu (ne slohovou) slov spisovných tvoří slova oblastní – slova, která se užívají jen v určité oblasti
(dědina – vesnice, stolař – truhlář)

– od oblastních slov se liší slova nářeční a obecná – ta jsou nespisovná!
– při vyjadřování v jednotlivých pracovních oborech se vedle termínů spisovných vyskytují i speciální pojmenování nespisovná – profesní mluva (forot – rubanina, veksly – výhybky, odfajfkovat – zatrhnout)
– vrstvu slovní zásoby nespisovné tvoří také výrazy slangové a argotické
▫ slang – typická mluva zájmových skupin, slangové výrazy jsou citově zabarvené a během doby bývají nahrazovány jinými (bajle, úča)
▫ argot – mluva lidí okraje společnosti, některé výrazy přešly i do obecné češtiny (mukl, bachař, prachy)

SLOHOVÉ ROZVRSTVENÍ PROSTŘEDKŮ MLUVNICKÝCH
– většina spisovných mluvnických tvarů slohově neutrální
– některé tvary, vazby a větné konstrukce slohově zabarveny:
a) knižní – u slovesa přechodníky, podoba infinitivu na -ti (dělati), tvary vleku, vlekou, vlec, vazby žádati něčeho, přáti něčeho, předložka stran (něčeho), spojka pakliže
b) hovorové zabarvení – děkuju, děkujou, vazba je k dostání, větná konstrukce je slyšet hudba (je slyšet hudbu), spojka jestli