ZÁSADY VÝSLOVNOSTI SLOV CIZÍCH
ZÁSADY VÝSLOVNOSTI SLOV CIZÍCH
1) Slova s původním pravopisem i výslovností
– termíny, slova málo frekventovaná, mezinárodní značky, slova s odlišným
pravopisem a výslovností (joule,bulletin,vivace, résumé/resumé,vaudeville (vódvil))
– slova citátová (fair play,de iure (jure),pour féliciter,veni – vidi – vici,enfant terrible)
2) Přizpůsobení se výslovnosti češtiny (i českému pravopisu)
a) nahrazení cizích hlásek českými (röntgen – rentgen, weekend – víkend, cocoa – kakao)
b) přízvuk na první slabice (kolchoz, Moskva)
c) zjednodušení pravopisu (theorie – teorie, hockey – hokej, express – expres)
d) původní „s“ vyslovované jako „z“ (prosa/próza, kurs/kurz, realismus/realizmus)
(viz. Dodatek k PČP)
3) Úplné přizpůsobení (frekventovaná slova)
– často nepociťována jako slova cizího původu (škola, tabule, lampa, čaj, župan,
student, knedlík)
PROZODICKÉ PROSTŘEDKY (suprasegmentální)
– modulují (pozměňují):
a) dynamiku/sílu hlasu (slovní přízvuk, větný přízvuk, důraz)
b) intonaci/melodii (klesavá = kadence, stoupavá = antikadence)
c) tempo řeči (individuální, národní; pauzy)
d) barvu hlasu
