DIVADLO

DIVADLO
snaha vytvořit hry blízké prostému lidu, rozvoj od 80. let 18. století
1738-9 divadlo v Kotcích ( německé )
1783 Stavovské divadlo ( německy potom i česky )
1786-9 Bouda ( Thám – „Oldřich a Božena“, „Břetislav a Jitka“ )
od 20. let 19. st. oživení českého divadla ( Stavovské 50:50 )

Josef Nepomuk ŠTĚPÁNEK
spoluředitel Stavovského divadla, dramatik, psal hlavně frašky, hry z venkova, cílem pobavit diváka
ČECH A NĚMEC – veselohra

Václav Kliment KLICPERA
profesor v HK a Praze
zpracovává náměty historické, rytířské, pohádkové i hry ze současnosti ( satiry a veselohry ), hry představují vrchol dramatické tvorby
DIVOTVORNÝ KLOBOUK – studenti se flákají v hospodě, jeden má dědit po dědovi, zdědí jen klobouk
HADRIÁN Z ŘÍMSŮ – boj o nevěstu mezi nápadníky
ROHOVÍN ČTVERROHÝ – o lékárníkovi, který se vsadil se studenty, že projde drážďanskou branou ( oni na něho ušijou boudu, on se jmenuje čtverrohý, oni tam jdou před ním a legitimují se jako jednorohý, dvojrohý a třírohý, on potom zatčen )

4. FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ – REALISMUS:

pokračování NO, romantismus přechází v realismus, 40. léta 19. století
znaky: zájmy z minulosti se přenášejí do současnosti, děj se odehrává v přítomnosti a nejbližším okolí, zobrazení člověka, který má mnoho vlastností, ale je obyčejný, průměrný, hl. prostředkem próza