Zájmena bezrodá (já, ty, my, vy, se) – vlastní skloňování
Zájmena rodová – skloňování zájmenné (tvrdé: ten, kdo; měkké: náš, váš, co, on;
smíšené: všechen)
– skloňování adjektivní (jaký, nějaký, její, něčí)
Zájmena nesklonná (jeho, jejich, jehož, jejichž)
SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK
Určité a neurčité:
– základní (jeden, milion; mnoho, několik)
– řadové (první, miliontý; mnohý, několikátý)
– druhové (dvoje, patery, osmery, několikero)
– násobné (třikrát, stokrát, mnohokrát, osminásobný)
Skloňování číslovek
– adjektivní (první, dvojnásobný, čtverý)
– zájmenné (jeden – jako vzor ten)
– substantivní (sto, tisíc, miliarda, pár, polovina, devatero)
– zvláštní (dva, oba – duálové, tři, čtyři – jako vzor kost, 5 – 99 mají mimo 1. a 4. pád
koncovku -i)
Na co mi to je!
Pro pochopení řeči, jazyka, literatury a nakonec kultury. Pokud však po tomto netoužíte, tak k ničemu. Jako lovec zná stopy zvěře, přírodu, prostředí a své zbraně. Ten, kdo nic neloví, nemusí nic znát, ale také nikdy nic neuloví. Leda chřipku.