Podmět (subjekt)
– mluvnicky nezávislý, o němž se přísudkem něco tvrdí
– je činitelem děje (Referent napíše fakturu), nositelem vlastnosti (Hodnota investice kolísá.), v pasivních konstrukcích má význam objektu děje/patiens (Banka byla vyloupena.)
– je vyjádřen syntaktickým nominativem nebo jiným pádem ve funkci nominativu (Ubylo vody. V každém testu bylo po třiceti otázkách. V učebně je na dvě stě studentů. V oboru studuje kolem 500 lidí.)
– vyjádřen pod.jm., příd. jm., zájmenem, číslovkou (Dva jsou víc než jeden.), infinitivem slovesa (Učit se ho nebavilo.), příslovcem (Každé proč má své proto.), citoslovcem (Z boudy se ozvalo hlasité haf.)
– holý, rozvitý a několikanásobný
– vyjádřený (Oba herci jezdívají odpočívat do Itálie.)
– nevyjádřený (Neumím zpívat. Investujte!)
– je vyjádřen jen tehdy, když jej chceme zdůraznit (Ty musíš přijít!) a při protikladu (Ty budeš vařit, já budu uklízet.)
– všeobecný podmět (nulový) (Zakázali ten film. Říkali to včera v televizi. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.)
