Povídka: Ortel:
Povídka: Ortel: opět vyprávěna analyzujícím vypravěčem v er-formě: hlavním hrdinou je mladý ob-chodník Jiří Bendemann, jenž žije sám se svým starým otcem v jednom domě. Koresponduje si pouze se svým přítelem z Ruska. V jednom z dopisů tomuto sděluje, že se rozhodl zasnoubit se slečnou Frídou Bradelfeldovou. Rozhodne se, že o této skutečnosti informuje i svého otce. Během vzájemného rozhovoru dojde k neskutečné hádce, během které si oba dva vyčtou vše od smrti matky až po současnost. Z celého srdce se nenávidí. Předmě-tem sporu se stane i přítel z Petrohradu, Jiří se domníval, že svého otce držel v šachu, opak je však pravdou. Ten jen celý život čekal na synovu chybu a nemohoucnost jen předstíral. Oznamuje Jiřímu, že ho konečně po dlou-hém slídění odhalil a že jemu i snoubence zničí život. Oboustranný hysterický výlev je zakončen otcovým rozka-zem: odsuzuju tě teď k smrti utopením. Jiří Bendemann tedy poslušně opouští dům, aby splnil vůli milovaných rodičů, a pouští se z mostního zábradlí přímo do Vltavy…
Povídka: Před zákonem: nejkratší ze všech uváděných: před zákonem stojí dveřník, k tomuto dveřníku přijde muž z venkova a prosí, aby ho vpustili do zákona. Avšak dveřník řekne, že ho teď nemůže vpustit… Náš venkovan se tedy rozhodne, že počká… Netuší však, jak dlouho…? Nakonec zůstává muž před zákonem po celý zbytek svého života, což je mu sice divné, ale zároveň se jej latentně zmocňuje další myšlenka, ještě naléhavější: jak to, že když po zákonu touží přece všichni, proč za celou dobu svého čekání nepotkal nikoho dalšího, kdo by se chtěl do zákona dostat.
