Základy mimoevropské a evropské literatury

Základy mimoevropské a evropské literatury
(Starověké mimoevropské lit.,antická literatura)

1. Starověké mimoevropské literatury (od 4. tis.př. n. l. do 1. tis. př. n. l.)

MEZOPOTÁMIE :
– území dnešního Iráku
– rozvoj sumerského písemnictví, klínové písmo
– epické zpěvy, báje (mýty o vzniku světa, o prvním člověku, o potopě, …)
– nejstarší písemná památkou je Epos o Gilgamešovi (2. tis. př. n. l.) –babylonský epos, polomýtický
sumerský vládce, Gilgameš, se svým přítelem prožívají různá dobrodružství, řeší problém nesmrtelnosti
– epos = řecké slovo (pověst), epické veršovaná skladba volné kompozice, děj plyne pomalu a má spoustu epizod (epická šíře), plno epitet (= básnic. přívlastků) a básnic. figur
poučení : člověk může být nesmrtelný jen svými činy

EGYPT:
– od 4. tis. do 525 př. n. l. , kdy Egypt ovládli Peršané
– hieroglyfické písmo (slova = kartuše), později písmo zjednodušeno na hieratické
– díla se zaznamenávala na papyrus, nebo na stěny chrámů
– rozvoj milostné poezie
– nacházíme zde apostrofy, metafory, personifikace, přirovnání, …
– Achnatonův hymnus na Slunce (asi 1360 př. n. l.)
– uchovaná povídka o Sinuhetovi (přepsal Waltari – Egypťan Sinuhet)
– hymnus = řecké slovo (chvalozpěv), sólová nebo sborová píseň na oslavu bohů nebo hrdinů.

INDIE:
– védy – jejich součástí jsou hymny u rituálních obřadů, veršované, psány védským jazykem, vyjadřovaly představy lidí o světě a vesmíru, posvátné knihy, vznik asi 2. tis. př.n.l….
– pozdější jazyk sanskrt (5. – 4. stol. př.n.l.)
– epos Mahábhárata – o boji kmenů o území (4. stol. př.n.l.), vyprávění v rámci hrdinského eposu, podkladem jsou historické události o bratrovražedných bojích Bharatovců
– epos Rámájana – činy krále Rámy