Jan Zahradníček (1905 – 1960)

Jan Zahradníček (1905 – 1960)
Narodil se v Mastníku u Třebíče v selské rodině, studoval germanistiku na FF UK, ale studia nedokončil. Živil se jako překladatel (Hölderlin, Rilke…). Roku 1945 se přestěhoval do Brna, kde pracoval jako redaktor nakladatelství Brněnská tiskárna.
Roku 1952 byl odsouzen ke třinácti letům vězení a 1956 mu byl trest snížen na devět let, směl navštívit ženu a tři děti hospitalizované v nemocnici po těžké otravě houbami, žena a syn otravu přežili, dvě dcery zemřely. Z vězení byl nakonec propuštěn už roku 1960 a krátce na to umírá.
– poválečná tvorba:
La Saletta (1947) – jeho názory na poválečný svět
Znamení moci (psáno 50-51 ještě před odchodem do vězení). Skutečné znamení moci, jediná skutečná vláda nad světem je v rukou Ježíše Krista, tato utváří osobnosti a dává svobodu. Na druhé straně jsou lidé strháváni do náruče Nikoho, který je drží v zajetí sobectví a malicherném setrvávání na nicotnostech. Básník říká, že nechce „halekat podle toho, odkud vítr fouká“ a že má hrůzu ze „stád přiživujících od rána do večera jediný žvást“. Po této sbírce následoval zákaz publikovat a několikaleté věznění.
Dům strach (básně z vězení z let 51 – 55), Čtyři léta (z vězení z let 56 – 60 + několik básní napsaných před smrtí na svobodě) – reflexivní lyrika plná existencionální úzkosti, naději nachází ve víře v Boha.

Bohuslav Reynek (1892 – 1971)
Narodil se, žil a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Studoval na gymnáziu v Jihlavě, krátce na pražské technice. Poté se usadil na rodném statku, ze kterého odjížděl pouze na delší pobyty do Francie, při nichž se seznámil s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud, kterou si vzal za ženu a bydlel s ní v Petrkově.
Ve svých básnických počátcích publikoval básně v Moderní revui. Měl vlastní edici Sešity poezie, ve které vydával svá díla (básně, překlady, grafiku). Po znárodnění statku tu pracoval jako dělník. Kromě toho, že psal básně, se zabýval také překládáním a byl uznávaným grafikem (několikrát vystavoval ve Francii, v 60. letech také u nás).
Sníh na zápraží (*1945 – 50, vyd. 1969) – lyrika pokory, intimity a pevného řádu víry, relativizovaná a dramatizovaná skutečnost, meditativní, metafyzická, zastřená, snová nálada
V jeho sbírkách ze šedesátých a počátku sedmdesátých let Mráz v okně a Odlet vlaštovek ustupuje expresivita, verš se zjednodušuje (až ke strohosti) a nabývá rytmu.
Tématem je všednodenní realita prožívaná s pokorou, soucitem a láskou. Hlavními motivy je příroda nahlížená povětšinou skrze události křesťanského roku. Konkrétní místa petrkovské krajiny a dvora na básníkově statku jsou představovány jako dějiště biblických příběhů. Pro tyto sbírky je příznačný něžný vztah k obyčejným věcem, které básníka obklopují.