Česká poválečná poezie do roku 1968
Česká poválečná poezie do roku 1968
– doba těsně po válce – nejednotnost a názorová diferencovanost; jsou vydávány sbírky, které nemohly vyjít za války + díla vyjadřující radost ze svobody:
Vl. Holan – Dík Sovětskému svazu; Rudoarmějci
J. Seifert – Přilba hlíny
F. Halas – Barikáda
Fr. Hrubín – Chléb s ocelí, Jobova noc
J. Zahradníček – Stará země
– verše se vyznačují velikým patosem, vzdávají hold osvoboditelům; vypjatá expresivita výrazu; estetická rovina díla je mnohdy nahrazována politickou aktuálností a snahou oslovit ohromujícími dojmy co nejširší spektrum čtenářů
– zároveň znepokojení a obavy z budoucnosti – hl. katoličtí básníci spojovali nástup levice s duchovní záhubou národa (hl. J. Zahradníček – Znamení moci) a také Fr. Hrubín v díle Hirošima
Literární skupiny:
1. Skupina 42 – vznikla již za okupace, existovala do roku 1948 (emigrace I. Blatného; J. Kainar se orientuje jinam); inspirace městskou civilizací, zejména velkoměstskou periférií; část skupiny pod vlivem existencialismu; je volena mluva prozaická, hovorová, se slangovými výrazy; převažují pocity deziluze, marnosti, hnusu a nicoty; Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, Jiřina Hauková; teoretik Jindřich Chalupecký
2. Skupina Ohnice – navazovala na J. Ortena; hl. představitel Kamil Bednář – stať Slovo k mladým (1940), kde hovoří o tzv. nahém člověku – hledajícím své lidské nitro, jedinečnost své osobnosti, snaží se najít podstatu lidské existence; pocity úzkosti, obav, smutku i zmaru; Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, později Ivan Diviš
3. Surrealistická skupina – po jejím rozpuštění V. Nezvalem r. 1938 ji znovu ustavil Vratislav Effengerger
4. Skupina Ra – – též vzniká v době okupace, surrealistické tendence, ale nedůvěra k čistému psychickému automatismu; opět promyšlená kompozice; Ludvík Kundera; Zdeněk Lorenc
5. Skupina Rudého práva – 1945; snaha o tzv. syntetický realismus; Ivan Skála; Sergej Machonin
6. Skupina Mladé fronty – tzv. dynamoarchisté (dynamis-síla, archien-vládnout); experimenty tematické i jazykové; revoluční radikalismus; František Listopad, Ladislav Fikar …
7. po Únoru 1948 vznikají díla poplatná době, schematická, zjednodušená, oslavující politiky, výročí a svátky, díla plná budovatelského nadšení (Nezval – Stalin; Zpěv míru; P. Kohout – Verše a písně; F. Branislav, J. Pilař…)
8. „Květňáci“ – autoři vstupující do literatury až ve druhé pol. 50. let, seskupení kol. časopisu Květen; spojoval je program „poezie všedního dne“ – poezie obrácená ke světu každodennosti, založena na evidentních faktech a racionálním pozorování; je nepatetická, prostá, racionální; Miroslav Holub; Jiří Šotola; Karel Šiktanc, Miroslav Florian
9. Host do domu – skupina kolem stejnojmenného brněnského časopisu, který dával prostor autorům vracejícím se do literatury i mladým autorům a který sehrál významnou úlohu v 60. letech při prosazování demokratických principů v zemi; Oldřich Mikulášek; Jan Skácel, Milan Uhde, volně se družili Milan Kundera, Josef Kainar; časopis zakázán r. 1970
10. Skupina kolem časopisu Tvář (1963-1966), pak Sešity (1966-1968), znovu Tvář (1968-9) – prozaici i básníci V. Havel, J. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol; z této skupiny vzešli mnozí signatáři i mluvčí Charty 77
