Vladimír HOLAN (1905-1980)
Vladimír HOLAN (1905-1980)
– po válce vycházejí sbírky DÍK SOVĚTSKÉMU SVAZU (1945) – střet zla a krutosti války, PANYCHIDA (1945) – polemika s Bohem, kdy Bůh je nečinný vůči válce, RUDOARMĚJCI – portréty ruských vojáků; TOBĚ (1947) – útočné glosy dobových událostí
– z hlediska uměleckého nadprůměrnými počiny té doby, dokázaly se oprostit od dobových schémat
– až do r. 1962 se musel odmlčet
– v roce 1963 vychází výbor z dosavadního díla Noční hlídka srdce
– další tvorba je rozdělena do dvou linií:
a) expresivní lyrika – sb. BEZ NÁZVU; BOLEST; NA SOTNÁCH; ASKLÉPIOVI KOHOUTA
b) lyrickoepické příběhy – sb. PŘÍBĚHY (1963); NOC S HAMLETEM (1964); NOC S OFÉLIÍ (1973); střet mezi převažujícími silami zla s touhou po harmonii a kráse; Noc s Hamletem – meditativní skladba vznikající v letech 1949-1956; je to noční dialog básníka s Hamletem a pozornost je koncentrována na odhalování tajemství lidského bytí
Vilém ZÁVADA (1905-1982)
– sb. POVSTÁNÍ Z MRTVÝCH (1946) – poezie z období protektorátu, postihuje katastrofální odraz válečných útrap v psychice člověka
– sb. POLNÍ KVÍTÍ
– sb. JEDEN ŽIVOT; NA PRAHU; ŽIVOTE DÍKY – zdůrazňovaný vztah k rodnému Ostravsku, jemně vyjádřená láska k životu
Jiří KOLÁŘ (1914)
– patří k nejvýznamnějším českým básníkům a výtvarníkům
– vyučil se truhlářem, poté prošel řadou zaměstnání (od nádeníka po redaktora nakladatelství)
– od r. 1943 se věnoval výhradně umělecké tvorbě člen Skupiny 42, jejíž program uplatňoval v poezii
– úvahy na politologická témata, básnické experimenty (proláž = prokládání textů, autor využívá poetiku variace a koláže), drastické verše
– prvotina KŘESTNÍ LIST (1941)
– sb. SEDM KANTÁT (1945), LIMB A JINÉ BÁSNĚ(1945), ÓDY A VARIACE (1946)
– v 50.letech byl uvězněn za autorství sbírky PROMÉTHEOVA JÁTRA (rukopis nalezen při prohlídce v bytě literárního historika V. Černého) – vydává svědectví o obyčejném životě v totalitní době, ale i reflexe o umění, záznamy snů, poznámky z četby; vydáno až v r. 1979 v samizdatu)
– kromě 60. let nesměl u nás publikovat, roku 1978 směl odcestovat na studijní pobyt do Západního Berlína, od r. 1980 žije v Paříži, kde se stal díky svým kolážím uznávaným výtvarníkem
– z 50. let pochází oficiálně povolený básnický esej o poezii MISTR SUN O BÁSNICKÉM UMĚNÍ
– postupně přechod k experimentální poezii; od 70. let se věnoval výhradně výtvarnému umění
– VRŠOVICKÝ EZOP – ztvárnění krutých příběhů a všedních osudů lidí ponížených nejbližším okolím tzv. autentická poezie = depoetizovaná forma