Představitelé:

Svatopluk Čech, E.Krásnohorská, J.V.Sládek

Svatopluk Čech
– pocházel z Ostředku u Benešova, navštěvoval právnickou fakultu, pracoval jako advokát, redigoval časopis Květy
Díla: Husita na Baltu, Adamité, Žižka, Václav z Michalovic, Ve stínu lípy, Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV.století,
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Eliška Krásnohorská
– vlastním jménem Alžběta Pechová, narodila se v Praze, členka Ženského výrobního spolku,
– působila v redakci Ženský list a v časopise Osvěta – kde vystupovala proti lumírovské kosmopolitní poezii
Díla: Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Z máje žití, Ze Šumavy, Vlny v proudu

Josef Václav Sládek
– narodil se v Zbirohu, otec zedník, vystudoval gymnázium v Praze, odjel do USA, po návratu vyučoval angličtinu, redigoval časopis Lumír, neví se jestli patřil mezi ruchovce či lumírovce
Díla: Básně, Na hrobech indiánských, Jiskry v moři, Světlou stopou, Na prahu ráje, Ze života, Sluncem a stínem, Selské písně, České znělky, Zvony a zvonky, Zlatý máj, Skřivančí písně

Lumírovci, škola kosmopolitní:
– považujeme skupinu , který se sdružuje kolem časopisu Lumír, kterou redigoval Josef Václav Sládek, vznik roku 1873
– nesouhlasili s tvrzení,, že umění má sloužit potřebám života, vytvořili myšlenku „umění pro umění“
– pokusili se přehlušit vliv německé literatury překládáním
– snažili se o tzv.: „čisté umění“ – to znamená zobrazovat život ve všech jeho podobách
– velký význam pro ně mělo spodobnění krásy v literárním díle
– roku 1871 vznikl časopis Osvěta, byl založen prozaikem a kritikem Václavem Vlčkem.
– Roku 1879 vznikl časopis Květy Svatoplukem Čechem

Představitelé:
Jaroslav Vrchlický
– vlastním jménem Emil Frída, narodil se v Lounech, studoval gymnázium ve Slaném, Praze a Klatovech, studoval filozofii a teologii, oženil se s dcerou Sofie Podlipské – Ludmilou = krize v manželství,
– pracoval jako kritik v divadle, vyučoval literaturu, člen Pánské sněmovny a České akademie věd
– zemřel v Domažlicích
Díla: Z hlubin, Sny o štěstí, Rok na jihu, Hudba v duši, Čarovná zahrada, Eklogy a písně, Meč Damoklův, Zlomky epopeje, Duch a svět, Mýty, nejúspěšnější komedie Noc na Karlštejně, Smrt Hippodamie

Julius Zeyer
– napůl Francouz a napůl němec,
– velký vliv na něj měla jeho chůva, která mu přečítala pohádky a pověsti, vyučil se ve Vídni tesařem, cestoval, žil v Praze a ve Vodňanech
Díla: Román o věrném přátelství Amise a Amila, Samko pták, Dům u tonoucí hvězdy, Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena (zfilmována), Vyšehrad, Libuša, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad a Lumír.