Americká literatura

Americká literatura
Norman Mailer – Prozaik a publicista. Za války sloužil dva roky v jihovýchodní Asii.
Nazí a mrtví – Dodnes nejlepší americký román s tematikou druhé světové války. Děj se odehrává na fiktivním ostrově v Tichomoří. Kolektivním hrdinou je průzkumná četa, bojující proti Japoncům. Základní dějová linie, kterou tvoří pochod čety napříč ostrovem, válečné útrapy vojáků a jejich boj o přežití, je přerušována retrospektivními vstupy věnovanými minulosti postav. Autor ve svém díle vyjádřil krutost, nesmyslnost a absurditu války. V mezní situaci se obnažují i konflikty způsobené důvody rasovými a národnostními.
Joseph Heller – Prozaik a dramatik. Druhé světové války se účastnil jako pilot amerického válečného letectva.
Hlava XXII – Protiválečný satirický román. Někdy je srovnáván s Haškovými Osudy dobrého vojáka Švejka. Děj se odehrává na konci druhé světové války ve Středozemním moři. Hlavní hrdina, kapitán válečného letectva Yossarian, se marně snaží dostat z válečné mašinerie, neustálých startů v bombardovacím letadle, a tím pocitu ohrožení vlastního života i života přátel. Bouří se proti nesmyslnostem vojenské byrokracie, jejichž ztělesněním je tzv. hlava XXII. Je to soubor absurdních nařízení a předpisů, které vedou např. ke stálému zvyšování povinného počtu letů i ke zbytečným ztrátám životů. Yossarian se vyhýbá vojenským povinnostem jak se dá, až konečně volí útěk od své jednotky a uzavírá při osamělém bloudění válkou zničeným Římem „separátní mír“. Ten je mu východiskem z absurdní válečné situace. Román je plný situační komiky, ironie, satiry, nonsensů a černého humoru.
William Styron – Prozaik, píše zejména romány a povídky. Za války narukoval k námořnictvu.
Sophiina volba – Psychologický román. Vypráví o začínajícím jižanském spisovateli Stingovi, který přichází do New Yorku. Zde se spřátelí s půvabnou Polkou Sophií a jejím milencem Nathanem. Je svědkem jejich bouřlivého vztahu poznamenaného určitými patologickými rysy, neboť Nathan je narkoman a schizofrenik. Stingo se pak postupně prostřednictvím Sophiiných monologů seznamuje s jejím životním osudem. Dětství a mládí prožila v Polsku. Byla zatčena a vězněna v koncentračním táboře Osvětim, kde se stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Klíčové místo zaujímá její „volba“, kdy ji opilý esesák donutí k rozhodnutí, jímž záchranou jednoho dítěte způsobí smrt druhého v plynové komoře. Sophie pro záchranu vybrala svého syna, protože byl starší a doufala, že snáze přežije. Na smrt tak šla její dcerka. Svého syna však už stejně nikdy nespatřila. Sophie, která Osvětim přežila, trpí trvalým pocitem viny. Nakonec svůj život spolu s Nathem končí společnou sebevraždou. Román je rozsáhlý a kombinuje různé literární postupy, např. autobiografické, postupy psychologického a historického románu, postupy filozofického eseje a literatury faktu. V textu se prolínají tři časové roviny. Současná, v níž vypravěč, zralý spisovatel Stingo, vzpomíná na své mládí, milostné a umělecké problémy. Další rovinu tvoří události po jeho příchodu do New Yorku. Nejvzdálenější rovinu představují Sophiiny předválečné a válečné osudy.
John Updike – Prozaik a básník. Píše zejména romány a povídky. Studoval angličtinu a malířství.
Kentaur – Děj románu se odehrává ve třech dnech. Hlavní postavou je středoškolský učitel Caldwell. Ten pociťuje velkou odpovědnost za druhé. Trpí představou, že není schopen zabezpečit svou rodinu. Je podivínem, který vzbuzuje posměch i úctu. Domnívá se, že má rakovinu a že zemře. Uvědomuje si, že nejdůležitější je pro něho život jeho patnáctiletého syna. Jejich vztah je naplněn láskou, ale současně také nepochopením. Příběh je uveden citátem a celý proložen antickým mýtem o nesmrtelném kentaurovi Cheirónovi, který byl zasažen otráveným šípem. Má velké bolesti z nezhojitelné rány. Zatoužil po smrti a prosil bohy, aby mu odňali nesmrtelnost a bolest výměnou za život Prométhea. Byl vyslyšen. Toto podobenství uvedlo dominantní scénu Caldwella ve třídě, kde mu při vyučování nějaký žák vstřelil do nohy kovový šíp.